mrazivá
tvůj dotek studí
duševně nazí
náš život tě nudí?
souznění mizí
kráčíme alejí
budoucnost je vizí
útrpných galejí
dva bezbranní vrazi
snad nejsme na kordy
namísto výčitek
dva smutný akordy
myšlenky mrazí
tvůj pohled studí
byli jsme si drazí
teď jsme si oba chudí
nejsem ras ni ras-ista - jsem dóza a to doza-jista
Nemám nic proti Židům
Ba naopak!
Nevadí mi Židé
A to bez výjimek
Třídím lidi do pytlů
Ne odpadních jímek!
Neholím se dohola
Nehulákám: "Na Židy!!"
Nenávidím jenom jedny
A to sice
Nežidy!
Procitnutí před usnutím....a jako bonus taky filosofie svobody v teplákách!
Naléhavý cit mě nutí
V mžiku oka
v okamžiku
K bezcitnému procitnutí!
z bezesného spánku
či bdělého snění...?
Prchám ze snového zámku
Pln střevního jmění!
SVOBODA
Svoboda, aspoň tak, jak to vnímám já, spočívá v tom, že když se člověk rozhodne jít spát v teplákách a teplých ponožkách, tak prostě spí v teplákách a teplých ponožkách, i když předem ví, že mu bude vedro a v noci ze sebe bude, jak tepláky tak ponožky, pracně svlíkat. Ale co, sundám si je hned. Tomu já říkám svoboda.
Svoboda se opírá a staví na možnosti se rozhodnout, nic už ale neříká o správnosti oněch rozhodnutí.
Ze mě jednou něco bude... (a vím už i co)
Země!
Když...
Když…
Když vám mužík za barem pokládá poťouchlé otázky
Když vám zaplatí útratu a za pět minut chce platit znovu…
Když z čisté oblohy začnou padat kapky…
Když dokážete odolat pokušení…
Když něco v životě chcete dokázat a hledáte směr jak...
Když on jí stále miluje a ona jeho nejspíš ne
Když nevíte, co si myslí
Když si zpětně uvědomíte, jak naivní hru jste hráli
Když necháte hru rozehranou tak dlouho, až vítr odvane figurky a není s čím a kam táhnout
Když spolu s ní sedíte nad bezedným kamenným lomem plným vody a přitom se topíte v jejích hlubokých očích…
Když žijete až do svého nejhlubšího nitra!
Na zídce staré zahrady uprostřed ticha a noci
Na zídce staré zahrady uprostřed ticha a noci
Dívala se upřeně
-
Kamkoli jinam, jen ne na mě
Došlo na lámání chleba
Místo chleba ale
Posloužilo srdce…
romantické tečky uprostřed noci
............................................................................................
............................................................................................
............................................................................................
................................................konečky prstů ještě v duchu pohladím její obočí a pak už snad jen usnout...a nesnít!
Krátká sukně, krátký rozum
Přijďte k nám, já vám dám...
Kecy!
Až já budu velká, bude ze mě sekretářka!
A o sekretářkách se řikají se různé věci...
Někdy i kecy!
(zase jsem se po nějaké době nepochopil:-))
A NEJEN PO RÁNU!
Osedlám si osla
Nebo radši vránu
Odletím pak do Osla
Nebo *Teheránu*
*(do Iránu)*
Všechna blbost přijde na zmar!
nad lanem nad lánem
nadraný nad ránem
pod ojem
vodojem?
Vo co mi de?
Vo dojem!
O dolar i o jen...
Oškubán
A podojen!
(a to kvalitně)
.
.
.
KASPAROV HADR!
A proč ne?
Zjistil jsem (občas se mi to už tak přihodí...),
že chovám úctu k lidem, kteří mne tolerují
že obdivuju lidi, kteří mě mají rádi za to, jaký jsem
že se světem
okolo
kolem
koukolem
ale!
obzvlášť s tím vnitřním
a to svým
i ostatních
se musí jednat velmi opatrně
povoleno je totiž vše
jen něco je ale správné
ve správném čase
na příhodném místě
vyřknout.
Tak se ve mně hromadí haldy vyřčeného,
takového
které nikdo neslyšel.
které se k žádným uším nedostalo.
které spolkla nejistota.
sebe sama?
mého vnitřního světa?
-
vyřčeného
které je
a přitom tak docela
není.
to je
(s velkým možná)
fajn
a
(s ještě větším)
možná
to je
(takřečený)
ŽIVOT.
Z CESTOVATELSKÉHO ZÁPISNÍKU PŘÁNÍ (A STÍŽNOSTÍ)
(Z rozplývajících se snů
Postavím si sněhuláka!)
A tající ideály
(co se týče mého umu)
Setřu hadrem, vyždímu!
(do dvou decek Rumu)*
*promíchat, netřepat!
Oddej se ódě...
Stojím si za názorem, že největší myšlenky dějin vznikly na toaletě. Jistě nejsem první, kdo s touto odvážnou teorií přichází, ale o to více ani poslední.
PEVNOST BOYARD SE VRACÍ!!!
Soupeření hemisfér
Co je a co není fér...
Co je fajn a co je fuj...
Kuješ hovno, tak ho kuj!
Každý ať si v sobě sám
hledá význam těchto slov
jenom jedno napovím
hovno nerovná se kov...
(Instrukce:)
Zkus vykopat psa
zachraň aspoň kosti...
Objev smysl v nesmyslu
Spas se od blbosti!*

*Vzkaz pro všechny, kteří na tom ještě můzou zapracovat, já už jsem se definitvně v blbosti zabydlel!
_____________________________________________________
Teploroztažný efekt na ukázce z praxe...
Mám chuť (nezlomnou) psát koniny...a tak je píšu!
Mrazivá báseň...
Prvního první aneb na Nový rok! Brrrrr!
Nazí ve fontáně
Zdánlivě spotánně
Mrznem!
Naivně myslel jsem
že si snad konečně*
-
Ale to teď nepřipadá v úvahu!
Moje milá Vlasti,
Smíchem mi moc nepomůžeš
Chceš-li dojít slasti
Stejně s tím teď
... zmůžeš
asi stěží něco...
Kašlu na rým, zlato!
Jak to asi dělaj v Grónsku
pomyslelas na to?
No mě by to vážně zajímalo!
*šťastně a logicky společně
___________________________________________
GROOVE YARD vzkaz pro neslyšící...Inu za týden!
GROOVE YARD party*
o páteční noci!**
Tentokrát mnohem lépe příšerně stejná, úchylně neujetá,
muzikou prošpikovaná, rádoby zábavná rádoby párty rádoby GROOVE MUSIC rádoby cool!
Jen doufám, že tam nezůstanu jen já (sám)...COOL...v plotě!
Tak jako v loni
žel nepřijedou zebry ani
želvy ....ani
...žádný jiný zvířata...
Ale ty lidský často stačej!***
Pivo na báru (stáčej)!
Osmýho panáka...na Báru (a v pivu se ti lokty máčej)!
A pak ji plácneš (přes hýždě)!
Snažíš se předstírat (hlemýždě)!
Proč jsi to udělal (zdánlivě nevíš)?!
Směješ se přiblble (spíš se však šklebíš)!
Blbečku, křičí (zacpeš si uši)!
Chcípni, ty krávo (a mír Tvojí duši)!
HAJZLE (hlasitě křičí)!
A potom praští Tě (tyčí)****!
*víte vy jakou práci to dá, nabarvit každé písmenko zvlášť jinou barvou?!
**sedmého prosince dva tisíce sedm.
*** hm..inspirativní...jsem sám pro sebe inspirací...jsem géniem tvořivé moci...čar a kouzel. Kdo by se tomu daru vzpouzel....když génius nebývá jen tak někdo. A už vůbec ne jen tak někdo si to o sobě troufne tvrdit. Jsem tvrdý a proto tvrdím, že člověk se musí naučit být k sobě kritický a střízlivě ocenit své vlastní možnosti. Já (si) cením zuby a své schopnosti oceňuji tak na čtyři padesát,...! Géniové často bývají nepochopeni - já jsem to dotáhl tak dalece daleko, že často zůstávám nepochopen i sám sebou! (Pozn. překladatele z čínštiny - vzhledem k rozdílným kulturním kontextům se z tohoto původně čínského textu vytrácí alespoň 56% humoru; zbylých 44% se vytratilo překladem!)
**** jen by mě zajímalo, kde vzala Bára u báru tyč?!
O indiánovi v lodi!
laminátový
-
...něco je tu
GrOOvy Gospel...Kirk Franklin Rules!
A to mi připomíná jednu báseň od Jiřího Žáčka
Ateistický výklad bible na příkladu z meteorologie
Bouřky, blesky, hřmění?!
Zkrátka Bůh se rozhněval
Že není!
Enjoy your Jesus time...:-) with Kirk FRANKLIN
O pětce z češtiny aneb Krátká a neskonale smutná povídka o mikroperspektivě sociálního a kulturního kapitálu aneb geny jsou feny!
Smutné...
To nestojí za řeč aneb aby řeč nestála!
protože ohmatat si obličej člověka, který se na vás šklebí, je daleko zajímavější, než na něj civět!
Asi si také zaleju uši voskem, někdy je lepší neslyšet...
A navíc se nebudu v noci muset bát, že se naplní ten strašný nesmyslný blábol, že mi do ucha vleze škvor uchavec .
Možná si pak naříznu šikovně hlavu tak, abych z ní mohl pečlivě vyndat její obsah. Nehodlám ho jíst, na to nemám žaludek - navíc bych bez mozku necítil žádnou chuť...
Pak si useknu obě ruce, z nichž oddělím prsty.
Ostříhám si na nich nehty (což jsem asi měl udělat jako první) a co nejvíce prstů nacpu do nosu (bez rukou to ale půjde těžko)
Zbavím se tak všech smyslů a zbude mi jen jediné...
SRDCE
To, které neumí mluvit, ale občas je dobré ho poslouchat!
To, kterým cítíte - a daleko víc, než jen vůni pečínky!
To, kterého byste se rádi dotkli, ale obyčejně se ho dotýká jen někdo jiný.
Srdce, které je slepé!
*inspirace písničkou skupiny Hm...
