Mám chuť být pro sebe sám sebou, ale zároveň mám tu povinnost být pro ostatní mnou!
Mám chuť (nezlomnou) psát koniny...a tak je píšu!
Mrazivá báseň...
Prvního první aneb na Nový rok! Brrrrr!
Nazí ve fontáně
Zdánlivě spotánně
Mrznem!
Naivně myslel jsem
že si snad konečně*
-
Ale to teď nepřipadá v úvahu!
Moje milá Vlasti,
Smíchem mi moc nepomůžeš
Chceš-li dojít slasti
Stejně s tím teď
... zmůžeš
asi stěží něco...
Kašlu na rým, zlato!
Jak to asi dělaj v Grónsku
pomyslelas na to?
No mě by to vážně zajímalo!
*šťastně a logicky společně
___________________________________________
GROOVE YARD 2008 Pozdní sběr aneb párty s přívlastkem!
Přátelé hudby houpavé a kpohybunutkavé! Přátelé toho nejlepšího špatného vína a dobrých mravů či naopak! Přátelé z Čech i jiných konců našeho nekonečného světa! Přátelé mikrotenových pytlíků a krtečků v kalhotkách!Přátelé humoru vytříbeného džonofranklinopiercovského a andykaufmanovského a werichovského a humoru vůbec! Přátelé přátel a přátelé podnohamachroustajícího sněhu a taky mrkvových džusů s přídavkem banánu a jablíčka*. Prostě (mí milí míloví milénioví mladí) přátelé!
Rok se s rockem sešel...
Rád bych Vám poděkoval za přízeň..(a taky přízni osudu co splétá přízi v ostudu)...při prvních krůčcích pomalu se rodícího "projektu"(to aby to znělo honosně) GROOVE YARD Junior klub party, která mimo samotné houpací muzikoidní akce obsahuje také:
- kosmetický balíček s nočním krémem s UV filtrem proti slunečnímu záření,
- denní krém, který vykresluje Vaši přirozeně krásnou vrásčitou ksichtúru a nechává vrásky nesmazatelně vryty do vašeho obličeje.
- Dále naše dárková sada obsahuje multifunkční elektrické hřeblo-domácí gril-systém brzd s ABS- odšťavňovač a autodráhu v jednom.
- Při nákupu za částku převyšující 20měsíčních platů** obdržíte také úžasně vzhlížející pouzdro na mušketu ze 17. století a velké balení jogurtu s extra velkými kousky (ne)přátelských bakterií***!
- Dopis s následujícím zdánlivě nedojemným, za to (obecně vzato) jemným textem:
Rád bych na tomto místě vyslovil několik málo slov naděje v lepší zítřky, které možná sem tam i problesknou nějakou tou groovovou akcičkou...Budete se samozřejmostí sobě a sobovi vlastní vítáni při jakékoliv příle i žitosti, jež bude označena slovním opojením GROOVE YARD!
*V husté štávě, chuť ovocná...
**odvozeno od průměrné mzdy, kterou pobírá průměrný obyvatel Měsíce.
*** výrobce a sponzor upozorňuje, že charakter bakterií určuje primárně výchova a socializační role rodiny jako celku.
Předběžně mohu říci, že první párty v novém roce 2008 se uskuteční možná v ÚNORU, dá li shoda okolností tu možnost.
Přeju krásný a především nový rok se sněhulákem na konci, létem se sluncem (v duši) uprostřed, s nově nabitou energií plnit svá předse(da)vzetí a "se vzetí "(svatební) a na nebevzetí - to minimálně v začátku roku, a radostí naplněný celý objem...jen co se do onoho roku nacpe - od počátku až do samého konce! My nuž do něj vejděme s hlavou vztyčenou, drahou naší životní vytyčenou, tyčí (nerezovou), nohama napřaženýma a rukama ukročenýma, pusou v úsměvu jen ne proboha americkém a náladou popětivypitýchpivechoidní, uvolněnou a kůl!
P.S. : P.F. MMIIX....
S PĚKNÝM HOBLÍKEM JDE VŽDY VŠECHNO LÍP (I ŽIVOT)!
Pokud tetno blog čiro čirou náhodou sledujete ze zvědavsti, zda se na něm konečně dozvíte něco smysluplného a naučného a snad i ohudběříkajícího, čekejte směle dál...nic takového možná asi i nepřijde, ba naopak, bude-li vůle vola dosti volná, svolím k ledasčemu daleko ještě více nekonkrétnímu!
___________________________________________
Pecka v rukodělném podání
DAFT PUNKový opožděně podstromečkový dáreček! 4U!
Tohle je pecka, přátelé....:-)
Tohle je pecka, přátelé....:-)
Groovoidní rytmische hudrání!
Někdo má masivní bok, někdo zas masivní pas!*
Kdo tu ale plní roli pasivních mas?!**
*odpozorováno při tanci lidu
**řečnická otázka...
Kdo tu ale plní roli pasivních mas?!**
*odpozorováno při tanci lidu
**řečnická otázka...
Snad ten váš svět dává větší smysl....
Na hlavě starého velblouda stál přinejmenším stejně starý kostelík z ebenového dřeva a na špičce jeho kostelní věže balancoval na chobotu slon, jemuž právě do levé chobotní dírky vlétla moucha v domnění, že ztratila zrak na všech svých patnácti tisících šesti stech čtyřiapadesáti očích zároveň.
Slon pocítil nutkavou touhu podrbat se za uchem, protože ho něco svrbělo v chobotu, ale na něm se podrbat nemohl, jelikož by ztratil rovnováhu a jistojistě by pád z vysoké kostelní věže na velbloudí hlavu nepřežil, nebo by svou vahou velbloudovi způsobil při nejmenším těžká poranění dutiny lebeční.
Ve chvíli - kdy se jelen, o kterém tu doteď nebyla řeč, rozhodl přeskočit jelení příkop, který nesl svůj název podle toho, že jeho dno bylo poseto desítkami jeleních těl, která ještě za živa nedokázala odhadnout střízlivě své možnosti - došlo na druhé straně velblouda, tedy na části, kde končí...celý velbloud... a přechází pozvolna v prostor za ním, k zásadnímu zvratu v celém dosavadním tajuplném dění, jež zatím ani nestihlo pořádně vykouknout z dlouhé velbloudí srsti. Na onom místě se totiž neodehrálo víc než to, co nutně dříve či později muselo. Vrána, která usedla hned vedle prasádka olizujícího zbytky tvarohového nanuku na klacku, pronesla do tichého mlaskání prasádkova zdánlivě banální větu, jež zbytek osazenstva zamrazila v zádech jako zaskřípání nehtu na školní tabuli: "Neříkám, že ženy nemají charakter, spíš mají každý den jiný!" V tom Prasádko uskočilo od vrány, stáhlo si z hlavy umělohmotnou masku, pod kterou se skrýval náš starý známý komisař Magrait, odkašlalo a uplivlo si do hustého velbloudího porostu.
Než zazněl výstřel z komisařova revolveru, než kulka sithla opusit hlaveň, než stihla ve vzduchu urazit sotva pár centimetrů, než si vrána stihla uvědomit, že její život se během momentu završí krátkým ukráknutím,...
...moucha našla cestu ven ze sloního chobotu a znovu spatřila světlo světa!
Můj dobrý kamarád Choski dodal (příběhu patřičnou dávku (pomerančové) šťávy, čímž celý příběh zcela rozlousknul a završil):
...znovu spatřila světlo světa a akcelorávana sloním kýchnutím, když zavadila o chobotkové chloupky letěla nadsvětelnou rychlostí směrem k černošedé skrvně v dáli. Sotva však v té rozmazané abstraktní malbě rozeznala děsivě roztažená křídla vrány a svěšený kostým prasádka, zasáhla ji kolem letící vosa.moucha, patřičně rozladěná z narušení své létové trasy, vztekle do vosy kopla a tak kulku z vraního terče odklonila!
(stalo se tak 21. prosince 2007 9:52)
Slon pocítil nutkavou touhu podrbat se za uchem, protože ho něco svrbělo v chobotu, ale na něm se podrbat nemohl, jelikož by ztratil rovnováhu a jistojistě by pád z vysoké kostelní věže na velbloudí hlavu nepřežil, nebo by svou vahou velbloudovi způsobil při nejmenším těžká poranění dutiny lebeční.
Ve chvíli - kdy se jelen, o kterém tu doteď nebyla řeč, rozhodl přeskočit jelení příkop, který nesl svůj název podle toho, že jeho dno bylo poseto desítkami jeleních těl, která ještě za živa nedokázala odhadnout střízlivě své možnosti - došlo na druhé straně velblouda, tedy na části, kde končí...celý velbloud... a přechází pozvolna v prostor za ním, k zásadnímu zvratu v celém dosavadním tajuplném dění, jež zatím ani nestihlo pořádně vykouknout z dlouhé velbloudí srsti. Na onom místě se totiž neodehrálo víc než to, co nutně dříve či později muselo. Vrána, která usedla hned vedle prasádka olizujícího zbytky tvarohového nanuku na klacku, pronesla do tichého mlaskání prasádkova zdánlivě banální větu, jež zbytek osazenstva zamrazila v zádech jako zaskřípání nehtu na školní tabuli: "Neříkám, že ženy nemají charakter, spíš mají každý den jiný!" V tom Prasádko uskočilo od vrány, stáhlo si z hlavy umělohmotnou masku, pod kterou se skrýval náš starý známý komisař Magrait, odkašlalo a uplivlo si do hustého velbloudího porostu.
Než zazněl výstřel z komisařova revolveru, než kulka sithla opusit hlaveň, než stihla ve vzduchu urazit sotva pár centimetrů, než si vrána stihla uvědomit, že její život se během momentu završí krátkým ukráknutím,...
...moucha našla cestu ven ze sloního chobotu a znovu spatřila světlo světa!
Můj dobrý kamarád Choski dodal (příběhu patřičnou dávku (pomerančové) šťávy, čímž celý příběh zcela rozlousknul a završil):
...znovu spatřila světlo světa a akcelorávana sloním kýchnutím, když zavadila o chobotkové chloupky letěla nadsvětelnou rychlostí směrem k černošedé skrvně v dáli. Sotva však v té rozmazané abstraktní malbě rozeznala děsivě roztažená křídla vrány a svěšený kostým prasádka, zasáhla ji kolem letící vosa.moucha, patřičně rozladěná z narušení své létové trasy, vztekle do vosy kopla a tak kulku z vraního terče odklonila!
(stalo se tak 21. prosince 2007 9:52)
Nehorázná nepřesnost v programu Junioru...
Přátelé..pokud sjíždíte internetové stránky vašeho oblíbeného a zároveň v širém okolí jediného kulturně-socializačního zařízení, jež se zove Junior viz. ZDE, možná jste si všimli, že v pátek vystoupí v onom prostorném prostoru kapela -123minut. Po skončení koncertu by měla následovat aftová párty s DJ. V tomto bodě tkví ale zásadní nedostatek a politováníhodná mystifikace oné informace. Aft-party (klidně se ale můžou zúčastnit i lidé bez aftů*) bude skutečně uskutečněna...ale měla by probíhat pod tlačítkem nikolvěk DJ ale rádoby dýdžeje, doslovného cédépouštěče a občas vyšinutého individua, jež drží svá ochranná sluchadla nad rádoby párty zvané stejně jako tento blog. Postkoncertoidní pártyčku, pokud se věci zdaří tak, jak mají, obohatí i jeden velmi kvalitně muzikoidně vybavený kolega se svým setem songů nejvypečenějších a ryze groovových. Budete rádi spatřeni, to vězte již nyní. Já se loučím loučí, nebo spíš kapesníkem**a budu se asi i těšit na nějakou tu mjuziku. Hlavně na onu bezva supr fajn trojici +-165 hodin!Tchao mistře Lao!
*ohledně skloňování tohoto úkazu jsem již několikrát vášnivě diskutoval se svými přáteli - ta afta vs. ten aft...věčný nesmiřitelný boj dvou základních životních principů - mužského a ženského...
**zatraceně posmrkaným..tedy tak posmrkaným, že je hodný z(a)tracení!Nedivte se, jedná se o jeden z mála kapesníků, které mi po kapesníkové invazi a mírné robbery (ta trvala několik dlouhých let, jež utekly jak voda) mé setsakra fajn kamarádky VH doma ještě zbyly...:-)
*ohledně skloňování tohoto úkazu jsem již několikrát vášnivě diskutoval se svými přáteli - ta afta vs. ten aft...věčný nesmiřitelný boj dvou základních životních principů - mužského a ženského...
**zatraceně posmrkaným..tedy tak posmrkaným, že je hodný z(a)tracení!Nedivte se, jedná se o jeden z mála kapesníků, které mi po kapesníkové invazi a mírné robbery (ta trvala několik dlouhých let, jež utekly jak voda) mé setsakra fajn kamarádky VH doma ještě zbyly...:-)
Znáte taky ty lidi, s kterými musíte jednat s velkou dávkou opatrnosti a dávat si pozor na to, aby jste nebyli moc přímí či nedejbože upřímní?! Mám dojem, že občas se nějaký takový v mé blízkosti vyskytne - a je to zvláštní pocit přistoupit na jeho hru. Jako když stojíte na začátku cesty, která je vysypána střepy a vy se ji snažíte přejít bosýma nohama bez újmy na zdraví. Musíte jen zlehounka našlapovat...a stejně nikdy nemáte jistotu, že vám nějaký ten střep neuvízne v patě.
...Já si v takovém případě beru boty!
...Já si v takovém případě beru boty!
Zasmušilé zamyšlení nad takzvaným dýdžejstvím u hrnku polední kávy...
Víte, já mám muziku skutečně rád...možná až příliš...!
GROOVE YARD Adventně!
Rád bych sedmiprosincový
GROOVE YARD
pojal alespoň trošku adventně!
Rád bych se alespoň nepatrně nechal unést vánočním duchem. Měla by zaznít i nějaká ta malinkato vánoční muzika, na baru by se místo piva měla točit horká čokoláda, místo podtácku dostanete medový koláček s javorovým sirupem, celý obrovský parket bude pokryt až po kolena (těch menších z vás) nefalšovaným umělým sněhem, na stropě se budou lesknout tisíce hvězdiček tvořících souhvězdí dosud neobjevená, venku na obzoru bude svítit polární záře...z nedalekých uranových hald...
a nad parketem bude také viset pořádná kupa jmelí***....aby bylo pod čím se líbat...
Rád bych tímto přispěl jednak k šíření infekčních a virových onemocnění po našem milém městě
a také k šíření bezmezné všeobjímající lásky
mezi všemi jedinci všeho věku všeho pohlaví všeho vyznání. Toto mé konání je hluboce osvícené a posvěcené samotným Aštarem Šeranem - více zde... (pozor, může způsobit vážné následky na vašem psychickém zdraví)
***No nebo alespoň nápis: " Zde by pro dokreslení báječné vánoční atmosféry mělo viset jmelí" či zkráceně "jmelí".
GROOVE YARD
pojal alespoň trošku adventně!
Rád bych se alespoň nepatrně nechal unést vánočním duchem. Měla by zaznít i nějaká ta malinkato vánoční muzika, na baru by se místo piva měla točit horká čokoláda, místo podtácku dostanete medový koláček s javorovým sirupem, celý obrovský parket bude pokryt až po kolena (těch menších z vás) nefalšovaným umělým sněhem, na stropě se budou lesknout tisíce hvězdiček tvořících souhvězdí dosud neobjevená, venku na obzoru bude svítit polární záře...z nedalekých uranových hald...
a nad parketem bude také viset pořádná kupa jmelí***....aby bylo pod čím se líbat...
Rád bych tímto přispěl jednak k šíření infekčních a virových onemocnění po našem milém městě
a také k šíření bezmezné všeobjímající lásky
mezi všemi jedinci všeho věku všeho pohlaví všeho vyznání. Toto mé konání je hluboce osvícené a posvěcené samotným Aštarem Šeranem - více zde... (pozor, může způsobit vážné následky na vašem psychickém zdraví)
***No nebo alespoň nápis: " Zde by pro dokreslení báječné vánoční atmosféry mělo viset jmelí" či zkráceně "jmelí".
Santa je Saxman aneb účast na GROOVE YARDu nejistá!
Dnes jsem potkal Santu! No ano, Santu Clause! Měřil asi půl metru, kýval se před obchodem s nevkusem v rukách držíc saxofón a ani netušil, že z podkabátu se mu line zvuk saxu samotné Candy Dulferové*. Ani Santa neumí všechno a proto si musí pomáhat playbackem...
Ptal jsem se ho, jestli se v pátek zastaví zatrsat...
Neodpověděl a stále dál se kýval.....
...divně se kýval**
*to jen pro ukázku, jak je to české přechylování úchylné!
**chroptěla!
Ptal jsem se ho, jestli se v pátek zastaví zatrsat...
Neodpověděl a stále dál se kýval.....
...divně se kýval**
*to jen pro ukázku, jak je to české přechylování úchylné!
**chroptěla!
Je mi smutno z nerozdaných buchet...
Víte vy co, přátelé?
Tápu...
a to často...
proč jsem...
proč jsem tím, kým jsem...
proč někdy nejsem tím, kým bych měl nebo chtěl být...
proč jsem často v očích ostatních někým úplně jiným...
než tím, kým jsem doopravdy**.
A teď taky zrovna tápu..
tápu hluboce
a taky těžce...
proč že nikdo buchty nechce!*
*tvarohové..ale ekvivavalentní hodnotu skýtají i buchty naplněné mákem (makem?)
více informací se dozvíte na naprosto tajné telefonní lince či na naprosto veřejné internetové adrese, která ani nestojí za to, aby jste si ji zapamatovali, v sekci příznačně nazvané Soutěž o tvarohové buchty.
**kým???
Tápu...
a to často...
proč jsem...
proč jsem tím, kým jsem...
proč někdy nejsem tím, kým bych měl nebo chtěl být...
proč jsem často v očích ostatních někým úplně jiným...
než tím, kým jsem doopravdy**.
A teď taky zrovna tápu..
tápu hluboce
a taky těžce...
proč že nikdo buchty nechce!*
*tvarohové..ale ekvivavalentní hodnotu skýtají i buchty naplněné mákem (makem?)
více informací se dozvíte na naprosto tajné telefonní lince či na naprosto veřejné internetové adrese, která ani nestojí za to, aby jste si ji zapamatovali, v sekci příznačně nazvané Soutěž o tvarohové buchty.
**kým???
GROOVE YARD vzkaz pro neslyšící...Inu za týden!
Nechte se unést geniém loci!
GROOVE YARD party*
o páteční noci!**
Tentokrát mnohem lépe příšerně stejná, úchylně neujetá,
muzikou prošpikovaná, rádoby zábavná rádoby párty rádoby GROOVE MUSIC rádoby cool!
Jen doufám, že tam nezůstanu jen já (sám)...COOL...v plotě!
Tak jako v loni
žel nepřijedou zebry ani
želvy ....ani
...žádný jiný zvířata...
Ale ty lidský často stačej!***
Pivo na báru (stáčej)!
Osmýho panáka...na Báru (a v pivu se ti lokty máčej)!
A pak ji plácneš (přes hýždě)!
Snažíš se předstírat (hlemýždě)!
Proč jsi to udělal (zdánlivě nevíš)?!
Směješ se přiblble (spíš se však šklebíš)!
Blbečku, křičí (zacpeš si uši)!
Chcípni, ty krávo (a mír Tvojí duši)!
HAJZLE (hlasitě křičí)!
A potom praští Tě (tyčí)****!
GROOVE YARD party*
o páteční noci!**
Tentokrát mnohem lépe příšerně stejná, úchylně neujetá,
muzikou prošpikovaná, rádoby zábavná rádoby párty rádoby GROOVE MUSIC rádoby cool!
Jen doufám, že tam nezůstanu jen já (sám)...COOL...v plotě!
Tak jako v loni
žel nepřijedou zebry ani
želvy ....ani
...žádný jiný zvířata...
Ale ty lidský často stačej!***
Pivo na báru (stáčej)!
Osmýho panáka...na Báru (a v pivu se ti lokty máčej)!
A pak ji plácneš (přes hýždě)!
Snažíš se předstírat (hlemýždě)!
Proč jsi to udělal (zdánlivě nevíš)?!
Směješ se přiblble (spíš se však šklebíš)!
Blbečku, křičí (zacpeš si uši)!
Chcípni, ty krávo (a mír Tvojí duši)!
HAJZLE (hlasitě křičí)!
A potom praští Tě (tyčí)****!
*víte vy jakou práci to dá, nabarvit každé písmenko zvlášť jinou barvou?!
**sedmého prosince dva tisíce sedm.
*** hm..inspirativní...jsem sám pro sebe inspirací...jsem géniem tvořivé moci...čar a kouzel. Kdo by se tomu daru vzpouzel....když génius nebývá jen tak někdo. A už vůbec ne jen tak někdo si to o sobě troufne tvrdit. Jsem tvrdý a proto tvrdím, že člověk se musí naučit být k sobě kritický a střízlivě ocenit své vlastní možnosti. Já (si) cením zuby a své schopnosti oceňuji tak na čtyři padesát,...! Géniové často bývají nepochopeni - já jsem to dotáhl tak dalece daleko, že často zůstávám nepochopen i sám sebou! (Pozn. překladatele z čínštiny - vzhledem k rozdílným kulturním kontextům se z tohoto původně čínského textu vytrácí alespoň 56% humoru; zbylých 44% se vytratilo překladem!)
**** jen by mě zajímalo, kde vzala Bára u báru tyč?!
Další ze série smutných povídek o vjecech všenemožných...
Celý svůj ubohý a krátký život promrhal tím, že nedělal nic jiného, než se snažil přijít na jeho smysl…
Carpe Diem, dokud žijem...vole!
Toť poučení, které vyplivuje z dané povídky...
Carpe Diem, dokud žijem...vole!
Toť poučení, které vyplivuje z dané povídky...
O indiánovi v lodi!
V kánoi ze svalů
a kostí
sedí
laminátový
laminátový
indián
a nemůže se pohnout...
-
...něco je tu
-
...něco je tu
špatně!
Nebojte se svých vnitřních hlasů...poslouchejte je..ale ne radši zásaditě a vždy
Můžu se na něco zeptat?
No, jistě, že můžu...nikdo mi stejně neodpoví...tomu se řiká řečnická otázka, vole, víš?...joaha..vlastně!A tomu, že tady popisuješ svý myšlenkový pochody a vnitřní bezcukrulogy se pro změnu řiká vyšinutím smyslů způsobená zhovadilost!Hm...
Kdy jste naposledy řekli svým rodičům, že je máte rádi a jak moc pro vás znamenají?
Kdy naposledy jste to řekli svému partnerovi a dali si na onom sdělení skutečně
No, jistě, že můžu...nikdo mi stejně neodpoví...tomu se řiká řečnická otázka, vole, víš?...joaha..vlastně!A tomu, že tady popisuješ svý myšlenkový pochody a vnitřní bezcukrulogy se pro změnu řiká vyšinutím smyslů způsobená zhovadilost!Hm...
Kdy jste naposledy řekli svým rodičům, že je máte rádi a jak moc pro vás znamenají?
Kdy naposledy jste to řekli svému partnerovi a dali si na onom sdělení skutečně
záležet?
Kdy jste naposledy řekli "mám vás rád" svým přátelům?
Svým babičkám a dědečkům…?
Kdy jste naposledy řekli "mám vás rád" svým přátelům?
Svým babičkám a dědečkům…?
Jsem senti-mentální(a stále víc a víc platí druhá polovina slova)...co si asi pomyslí lidi?mě je to přece fuk - si hraješ na tvrďáka, viď, ty ubožáku?! Hele přece se tady nebudu dohadovat sám se sebou a sám sebe přesvědčovat ...to je fakt praštěný. Pro jednou si snad za tim stojim - lidi spolu prostě moc málo sdílej...pocity...dojmy...!
Hudba, třeba i ve spojení s tancem, je (vlastně) jedním z vynikajících prostředků ke sdílení emocí...štěstí, smutku, radosti, vášně...bolesti (třeba ušních bubínků - -vole, zase to zlehčuješ - to si ale musíš vybrat přece předem, jestli chceš bejt vážnej a pokládat ty žvásty aspoň s citem..a nebo si ze všeho dělat prču. Fakt ujetej, tenhle floutek dýdžejskej!)
Inu, poselství je....PŘIJĎTE SI (ZAS) ZASDÍLET...LÁSKU K HUDBĚ...NEBO PROSTĚ RADOST Z TOHO, ŽE JSTE NAŠLI ODVAHU A LIDEM, KTERÝM TO NE PRÁVĚ ČASTO ŘÍKÁTE, ŘEKLI 'MÁM TĚ RÁD'...a nevyprskli u toho smíchy, či se nemuseli dívat do země - zas to tvý pitomý rejpání. Nech ty lidi radši na pokoji. Oukej, nechám - a svoje ego povznesu do výšin tichým: mám se rád.../vůl jsem, tak je to...buď někdy vážnej!Až až se zvážim, budu třeba i VÁŽENEJ!A to bych jako jednou i rád...A dost! Končim s Tebou, hele!No já s Tebou skončil už dávno!
GrOOvy Gospel...Kirk Franklin Rules!
Ač zatvrzelý ateista - kdyby mi takový a podobný songy hrnuli do hlavy od malička, snad bych i začal věřit...:-)
"Božský" groove od Podlahy (nikolvěk Přemka) jak má být....
Takhle se vzdává pocta ve stylu "OH JESUS, YEAH JESUS!"
A to mi připomíná jednu báseň od Jiřího Žáčka
Ateistický výklad bible na příkladu z meteorologie
Bouřky, blesky, hřmění?!
Zkrátka Bůh se rozhněval
Že není!
Enjoy your Jesus time...:-) with Kirk FRANKLIN
A to mi připomíná jednu báseň od Jiřího Žáčka
Ateistický výklad bible na příkladu z meteorologie
Bouřky, blesky, hřmění?!
Zkrátka Bůh se rozhněval
Že není!
Enjoy your Jesus time...:-) with Kirk FRANKLIN
O pětce z češtiny aneb Krátká a neskonale smutná povídka o mikroperspektivě sociálního a kulturního kapitálu aneb geny jsou feny!
V zežloutlém původně bílem županu ovinutá a pod ním v saténu ovinutá navíc průvanem ovanulá a vlastně vůbec už od rána tak trošku ovanulá matka sedící v ložnci na okraji své vodní postele pod obrázkem ježíška ve zlatých sportovních plavkách, povalující na svých seschlých rtech omylem natřených lososově růžolícím se pololesklým lakem na nehty právě zapálenou cigaretu, hledí upřeně do rozevřené rozsahem nijak velké bílé knížky, na jejíž přední straně je vtisknuto "Žákovská" a stejně tak, jako do sebe před chvílí hodila dvojitý příděl nečeho, co se pouze velmi z dáli tvářilo jako koňak, jedním dechem vzkřikne přes chodbu do vedlejšího pokoje na své desetileté děcko, které právě polévkovou lžící vylovilo poslední umrlou rybičku z kulovitého akvárka: "Uš zase sy přynes další pjetku s Češtyny, ty krávo?!" bez povšimnutí , že sama v oné jedné jediné větě udělala několik pravopisných hrubek bez toho, aniž by ji napsala na papír...
Smutné...
Smutné...
POJĎME ZMĚNIT SVĚT...(JEJ, ASI JSEM STÁLE POD VLIVEM MAJKLA...!)
SPOLEČNĚ TO ZVLÁDNEM...JEN SI MUSÍME DÁT BACHA NA
SYSLY!!!!
SYSLY!!!!
ZAČÍNÁM BÝT ZHOUBNĚ SENTIMENTÁLNÍ
MOŽNÁ JSTE SI UŽ VŠIMLI DVOU ZÁSADNÍCH VĚCÍ
SLOVNĚ JSEM SE VYČERPAL. NE ŽE BYCH SE SNAD VYPOŘÁDAL S NEPOŘÁDKEM VE SVÉ HLAVĚ A VŠE NESMYSLNÉ Z NĚJ POMOCÍ BLOGU DOSTAL VEN, BA NAOPAK...ALE TEĎ MÁM OBDOBÍ VYJADŘOVÁNÍ SE SKRZE AUDIO-VIZUÁLNÍ PROSTŘEDKY
JSEM SENTI-MENTÁLNÍ, MELANCHOLICKÝ, OBČAS ZOUFALÝ.... A NACHÁZÍM ČÍM DÁL VĚTŠÍ ZÁLIBU V PŘESLAZENÝCH SBOROVÝCH POPOVÝCH PÍSNÍCH SE SOCIÁLNÍ TEMATIKOU, ZABÝVAJÍCÍ SE OTÁZKOU MÍRY LIDSKOSTI, ZODPOVĚDNOSTI LIDSKÉ RASY....JEDEN K DRUHÉMU, VŠICHNI KE VŠEM. JSME DOSTATEČNĚ LHOSTEJNÍ? A MŮŽE VŮBEC PRODUKT POPULÁRNÍ KULTURY OBSAHOVAT HLUBŠÍ POSELSTVÍ, NEŽ JEN POSELSTVÍ KOMERČNÍHO ZÁMĚRU? DNES PRODÁVAJÍ PŘÍBĚHY A CITY...ALE NERAD BYCH MAJKLOVI A SPOL. KŘIVDIL. JE ASI NA KAŽDÉM Z NÁS, ZDA CHCE "PŘÍBĚH" VIDĚT A SLYŠET ČI NE...
MÁM RÁD TEN NALÉHAVÝ TÓN...DOJMUT DO TŘÍČTVRTIN SVÝCH MOŽNOSTÍ (UF, JEŠTĚ, ŽE TO NENÍ VÍC, PŘIPADAL BYCH SI UŽ SKUTEČNĚ TRAPNĚ).
A CO VY..ODSOUDÍTE MNE ZA TO? JEN DO TOHO...:-)
ČILI K OHRNUTÍ NOSU ČI K POPLAKÁNÍ DALŠÍ PŘÍDĚL SONGŮ...
JU A SOUTĚŽ O TVAROHOVÉ BUCHTY STÁLE POKRAČUJE, NIKDO JE ALE ASI NECHCE...:-)
SLOVNĚ JSEM SE VYČERPAL. NE ŽE BYCH SE SNAD VYPOŘÁDAL S NEPOŘÁDKEM VE SVÉ HLAVĚ A VŠE NESMYSLNÉ Z NĚJ POMOCÍ BLOGU DOSTAL VEN, BA NAOPAK...ALE TEĎ MÁM OBDOBÍ VYJADŘOVÁNÍ SE SKRZE AUDIO-VIZUÁLNÍ PROSTŘEDKY
JSEM SENTI-MENTÁLNÍ, MELANCHOLICKÝ, OBČAS ZOUFALÝ.... A NACHÁZÍM ČÍM DÁL VĚTŠÍ ZÁLIBU V PŘESLAZENÝCH SBOROVÝCH POPOVÝCH PÍSNÍCH SE SOCIÁLNÍ TEMATIKOU, ZABÝVAJÍCÍ SE OTÁZKOU MÍRY LIDSKOSTI, ZODPOVĚDNOSTI LIDSKÉ RASY....JEDEN K DRUHÉMU, VŠICHNI KE VŠEM. JSME DOSTATEČNĚ LHOSTEJNÍ? A MŮŽE VŮBEC PRODUKT POPULÁRNÍ KULTURY OBSAHOVAT HLUBŠÍ POSELSTVÍ, NEŽ JEN POSELSTVÍ KOMERČNÍHO ZÁMĚRU? DNES PRODÁVAJÍ PŘÍBĚHY A CITY...ALE NERAD BYCH MAJKLOVI A SPOL. KŘIVDIL. JE ASI NA KAŽDÉM Z NÁS, ZDA CHCE "PŘÍBĚH" VIDĚT A SLYŠET ČI NE...
MÁM RÁD TEN NALÉHAVÝ TÓN...DOJMUT DO TŘÍČTVRTIN SVÝCH MOŽNOSTÍ (UF, JEŠTĚ, ŽE TO NENÍ VÍC, PŘIPADAL BYCH SI UŽ SKUTEČNĚ TRAPNĚ).
A CO VY..ODSOUDÍTE MNE ZA TO? JEN DO TOHO...:-)
ČILI K OHRNUTÍ NOSU ČI K POPLAKÁNÍ DALŠÍ PŘÍDĚL SONGŮ...
JU A SOUTĚŽ O TVAROHOVÉ BUCHTY STÁLE POKRAČUJE, NIKDO JE ALE ASI NECHCE...:-)
Koukám, že druhé videjooo už nefachčííí...chilli pokud chcete plakat, pak tady....CRY :-)
Moudrost stáří....
Má babička si mě dnes u společného oběda ve fázi mezi usrknutím ze lžíce zeleninové polévky a jejím opětovným nabráním zkoumavě prohlédla a řekla: "Ty se tváříš nějak smutně!" "No, jo, babi, musim se učit!" zněla "rozradostněná" odpověď.
B: "Víš jak to řekl pátého první* Lenin?! Učit se, učit se, učit se (...)"
*pseudointelektuálský vtip:-) Odhal a staň se pseudointelektuálem (podělit se o tuto radost můžeš i v komentářích)
A tohle je text písničky pro mojí babičku (INDIA.ARIE - BETTER PEOPLE)
Pro její poslech třeba zaskočte 7.12. na GROOVE YARD:-)
B: "Víš jak to řekl pátého první* Lenin?! Učit se, učit se, učit se (...)"
*pseudointelektuálský vtip:-) Odhal a staň se pseudointelektuálem (podělit se o tuto radost můžeš i v komentářích)
A tohle je text písničky pro mojí babičku (INDIA.ARIE - BETTER PEOPLE)
Pro její poslech třeba zaskočte 7.12. na GROOVE YARD:-)
We are the world? Really? Simple and naive but honourable act of the 80's aneb Soutěž o tvarohové buchty
Harry Belafonte called manager Ken Kragen about a fundraising idea for Africa. Kragen suggested a multi-artistic event akin to Bob Geldof's Band-Aid and the resulting single "Do They Know It's Christmas." Kragen contacted Lionel Richie, who was one of his clients, Quincy Jones, and Michael Jackson about the idea. Kragen booked time at A&M Recording Studios on January 28, 1985, the night of the American Music Awards to ensure the artist would be available. Richie and Jackson collaborated on the song that would become "We Are the World." Jones sent out instrumental versions of the song along with the note that emphasized "check your egos at the door." The music video for the song is a who's who of '80s pop. Issued on March 7, 1984, "We Are the World" sold 800,000 copies in one weekend. There was even a day when the record was played simultaneously on radio and TV stations across the country. Produced by Quincy Jones and issued under the name USA for Africa, "We Are the World" sold over four million copies, going to number one R&B for two weeks, number one pop for four weeks, number one adult contemporary, and number 76 country in the spring of 1985. It won Grammys for Best Song, Best Record, and Best Pop Performance by a Duo or Group. The We Are the World LP sold over three million copies, holding down the number one pop spot for three weeks, while going to number six R&B. Adding music sales and merchandising, "We Are the World" generated over 50 million dollars to aid starving people in Africa.
Who of you recognise at least ten of artists collaborated on this amazingly sweet track and write it down to the "commentaries" will win dozen of cheesy cakes (ve skutečnosti se jedná o tvarohové buchty) - ty mu budou doručeny na adresu, kterou ve svém zájmu vyplní do předem vůbec nepřipraveného formuláře, který určitě nenalezne v komentářích a proto si ho tedy v zájmu svém i svých budoucích buchet vytvoří! Myslím to upřímně* (a vážně)**! I mean it (seriously)!!! Tak kdo bude první...?
*vypůjčeno z postaršího volebního sloganu nejmenované politické strany.
**narozdíl od postaršího volebního sloganu nejmenované politické strany.
Who of you recognise at least ten of artists collaborated on this amazingly sweet track and write it down to the "commentaries" will win dozen of cheesy cakes (ve skutečnosti se jedná o tvarohové buchty) - ty mu budou doručeny na adresu, kterou ve svém zájmu vyplní do předem vůbec nepřipraveného formuláře, který určitě nenalezne v komentářích a proto si ho tedy v zájmu svém i svých budoucích buchet vytvoří! Myslím to upřímně* (a vážně)**! I mean it (seriously)!!! Tak kdo bude první...?
*vypůjčeno z postaršího volebního sloganu nejmenované politické strany.
**narozdíl od postaršího volebního sloganu nejmenované politické strany.
Slibotechna otevřena..aneb ať je aspoň za co se stydět!
No ano přátelé...jsem tu abych nasliboval hory, velehory a megavelehory a pak zdaleka ne všechno splnil..ale takový je už život! A život je jak známo DJungle.
Za prvé dvoutečka bude výtěžek, výpeček, výtěrek a tak vůbec, prostě to, co jste více či méně ochotni zaplatit za groove yardu, či minimálně jeho procentuální část, jež by na koláčovém grafu obsahovala zhruba jednu šestinu dvounásobku poloviny zbytku z dvou čtvrtin rozdělených na půl, bude věnována na dobročinné účely! No ano, čtete správně...
...tato velmi nejistá částka bude použita k tomu, aby činila dobro!
Hodlám za ní totiž nakoupit vánoční prezenty!
Vánoční dárky pro svou drahou nukleární (jadernou, atomovou) rodinu, nebo aspoň její část, která je v dosahu a v dohledu mého chabého zraku! Dobro tak učiním především sobě, protože jsem neskonalý skopec, tedy vlastně sobec (který dosud neskonal) a potěšení druhých je pro mě čistě jen prostředkem pohlazení mého uhlazeného ega. Budu se dojímat nad svou vlastní štědrostí a možná i uroním slzu nad vlastnoručně a vlastnoočně vybraným dárkem, který se jistě nikomu včetně adresáta nebude zamlouvat právě tak, jako mně.
Ať tedy žije duch Vánoc, jenž si přezdívá Cát!
Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady...Coca colu si vychutnéé-ej...
Za druhé dvoutečka je pro návštěvníky připravena soutěž..skutečně skutečná soutěž o jednu, za to vcelku vzato (v celku), hóóódnotnou a hóóódnou, věrnou a hóóódnověrnou cenu!
Podoba ceny je tajná, ale mohu Vám už teď prozradit, že se Vám onen (sklenička) panák , jehož NEDÍLNOU součástí je i (po)řádná VOPICE, bude určitě moc líbit...
Podoba soutěžního úkolu tajná není, ale za to není zatím vůbec...! Celý organizační tým čítající jednu osobu (také celou a o to více osobitou) v současné době vyvíjí speciální hru jen a jen (a také americký dolar a libra) pro příležitost SUDKULATĚ VÝROČNÍ ČTVRTÉ (ČÍSLICÍ 4.) GROOVOVÉ PARTYARDY (RYS TU PIJE), která je zároveň (minimálně pro letošní kalendářní rok) POSLEDNÍ vykřičník (TU JE KÁRA)**
** TEN TU RYJE, ou jé!
Za prvé dvoutečka bude výtěžek, výpeček, výtěrek a tak vůbec, prostě to, co jste více či méně ochotni zaplatit za groove yardu, či minimálně jeho procentuální část, jež by na koláčovém grafu obsahovala zhruba jednu šestinu dvounásobku poloviny zbytku z dvou čtvrtin rozdělených na půl, bude věnována na dobročinné účely! No ano, čtete správně...
...tato velmi nejistá částka bude použita k tomu, aby činila dobro!
Hodlám za ní totiž nakoupit vánoční prezenty!
Vánoční dárky pro svou drahou nukleární (jadernou, atomovou) rodinu, nebo aspoň její část, která je v dosahu a v dohledu mého chabého zraku! Dobro tak učiním především sobě, protože jsem neskonalý skopec, tedy vlastně sobec (který dosud neskonal) a potěšení druhých je pro mě čistě jen prostředkem pohlazení mého uhlazeného ega. Budu se dojímat nad svou vlastní štědrostí a možná i uroním slzu nad vlastnoručně a vlastnoočně vybraným dárkem, který se jistě nikomu včetně adresáta nebude zamlouvat právě tak, jako mně.
Ať tedy žije duch Vánoc, jenž si přezdívá Cát!
Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady...Coca colu si vychutnéé-ej...
Za druhé dvoutečka je pro návštěvníky připravena soutěž..skutečně skutečná soutěž o jednu, za to vcelku vzato (v celku), hóóódnotnou a hóóódnou, věrnou a hóóódnověrnou cenu!
Podoba ceny je tajná, ale mohu Vám už teď prozradit, že se Vám onen (sklenička) panák , jehož NEDÍLNOU součástí je i (po)řádná VOPICE, bude určitě moc líbit...
Podoba soutěžního úkolu tajná není, ale za to není zatím vůbec...! Celý organizační tým čítající jednu osobu (také celou a o to více osobitou) v současné době vyvíjí speciální hru jen a jen (a také americký dolar a libra) pro příležitost SUDKULATĚ VÝROČNÍ ČTVRTÉ (ČÍSLICÍ 4.) GROOVOVÉ PARTYARDY (RYS TU PIJE), která je zároveň (minimálně pro letošní kalendářní rok) POSLEDNÍ vykřičník (TU JE KÁRA)**
** TEN TU RYJE, ou jé!
Sekaná se zvláštní příchutí...
Dnes jsem obědval v půl dvanácté. Na tom není nic zajímavého. V bufetu na rohu dvou ulic přímo naproti hlavní poště a vlakovému nádraží jsem si dal sekanou s bramborem, jedním rohlíkem a k tomu třídecovým kelímkem coly. Také nic neobvyklého...jídlo nebylo nijak extra, ale tyhle chvíle si docela užívám...Do bufetu "na stojáka" chodí zajímaví lidé.
Už jsem skoro dojídal, když k pultu, u kterého jsem stál, přišla možná už padesátiletá žena a chystala se do své držkové (správně samozřejmě dršťkové) polévky. Její obličej byl pomlácený, pod jejím levým okem byl ještě dost čitelný fialový koláč krevní sraženiny. Na nose hojící se šrám a v puse vedle kusu dršťky a rohlíku i otázka, zda bych ji nemohl nechat kousek toho masa. Nechtěl jsem jí zneklidnit zpětnou otázkou, zda doopravdy trvá na tom, že ta sekaná má něco společného s masem. Chovala se ke mně slušně - řekla dokonce, že je jí to trapné, ale jestli mě může poprosit... A mě jí v tu chvíli bylo moc líto. Nechtěl jsem si v hlavě nechat rozjet kolotoč asociací splétající asi milióny možností příběhu jejího života, který bych stejně nedokázal uhodnout. "Já vám kousek nechám!" vypadlo ze mě. Nechal jsem obdélníček sekané na talíři a odcházel jsem, koutkem oka jsem postřehl, že paní v zástěře, co to má v popisu práce (tedy být v zástěře, ale zjevně také sbírat talíře) přišla k pultu, popadla tác i s talířem a zbytkem sekané a odnesla ho pryč. Pomlácená žena neřekla ani slovo. Já si pomyslel, jak je svět zvláštně zařízený a občas smutný...
žádný hepyjend se nekonal...
Tak nashle zas někdy v bufetu...
Už jsem skoro dojídal, když k pultu, u kterého jsem stál, přišla možná už padesátiletá žena a chystala se do své držkové (správně samozřejmě dršťkové) polévky. Její obličej byl pomlácený, pod jejím levým okem byl ještě dost čitelný fialový koláč krevní sraženiny. Na nose hojící se šrám a v puse vedle kusu dršťky a rohlíku i otázka, zda bych ji nemohl nechat kousek toho masa. Nechtěl jsem jí zneklidnit zpětnou otázkou, zda doopravdy trvá na tom, že ta sekaná má něco společného s masem. Chovala se ke mně slušně - řekla dokonce, že je jí to trapné, ale jestli mě může poprosit... A mě jí v tu chvíli bylo moc líto. Nechtěl jsem si v hlavě nechat rozjet kolotoč asociací splétající asi milióny možností příběhu jejího života, který bych stejně nedokázal uhodnout. "Já vám kousek nechám!" vypadlo ze mě. Nechal jsem obdélníček sekané na talíři a odcházel jsem, koutkem oka jsem postřehl, že paní v zástěře, co to má v popisu práce (tedy být v zástěře, ale zjevně také sbírat talíře) přišla k pultu, popadla tác i s talířem a zbytkem sekané a odnesla ho pryč. Pomlácená žena neřekla ani slovo. Já si pomyslel, jak je svět zvláštně zařízený a občas smutný...
žádný hepyjend se nekonal...
Tak nashle zas někdy v bufetu...
Ždímali jste někdy suchý hadr?
Čuník je mistr...a také dobrá partie (Nedělní)!
Čuník..tedy Jiří Čuník, nebo tak nějak se ta osoba jmenuje (asi jí nedokážu přijít na jméno) je velmistr v konstruování vět obsahujících základní skladebnou dvojici, často jde i o souvětí s několika přísudky a podměty v souřadném ba i podřadném vztahu. To, co mu však musím vytknout jsou především souvětí ve vztahu příčinném (čili důvodovém). Ale za to chválím ty úžasné slovní kreace bez hlavy-obsahu-smyslu i paty! Podobně jako u Účastníků zájezdu mi v Nedělní partii na Primě (dnes) chyběl jen umělý smích. Na rozdíl od Vejdělkova filmu jsem se ale Čun(í)kovi i tak upřímně smál, nebojím se snad ani výrazu chechtal...
Našel jsem pro něj i vhodnou pracovní pozici...výhybkář - pokud by mu to šlo na trati stejně jako při zodpovídání otázek (odpověďmi, které nemají s otázkami lautrho**o co dělat:-)), pak by byl pan Čuník tím nejlepším v republice...ne-li v Evropě...Ne, na světě! Tak je to!!!
Ať žije úplně pitomá show!
Čuník..tedy Jiří Čuník, nebo tak nějak se ta osoba jmenuje (asi jí nedokážu přijít na jméno) je velmistr v konstruování vět obsahujících základní skladebnou dvojici, často jde i o souvětí s několika přísudky a podměty v souřadném ba i podřadném vztahu. To, co mu však musím vytknout jsou především souvětí ve vztahu příčinném (čili důvodovém). Ale za to chválím ty úžasné slovní kreace bez hlavy-obsahu-smyslu i paty! Podobně jako u Účastníků zájezdu mi v Nedělní partii na Primě (dnes) chyběl jen umělý smích. Na rozdíl od Vejdělkova filmu jsem se ale Čun(í)kovi i tak upřímně smál, nebojím se snad ani výrazu chechtal...
Ždímali jste někdy suchý hadr? Ne? No asi to ani zkoušet nemusíte - řeknu vám to rovnou, nejde to. Jediný, kdo mi vytane na mysli jako vhodný kandidát pro splnění tohoto úkolu, je (vedle MacGyvera a Supermana) pan Jiří ze Vsetína.
Našel jsem pro něj i vhodnou pracovní pozici...výhybkář - pokud by mu to šlo na trati stejně jako při zodpovídání otázek (odpověďmi, které nemají s otázkami lautrho**o co dělat:-)), pak by byl pan Čuník tím nejlepším v republice...ne-li v Evropě...Ne, na světě! Tak je to!!!
Ať žije úplně pitomá show!
A když už jsme u těch videíczech...CANDY DULFER + GERALD ALBRIGHT!
Jedna převážně saxofonová masturbace jíž nechybí ani mužský ani ženský element!
Milujme se, množme se...ale nezapomeňme masturbovat...
...UPOZORNĚNÍ---následné video je DELŠÍ než LEPŠÍ...ale i přesto tak akorát dost docela dobré pro Groovuchuťovce! Shooba Dooba! Dobrou noc!
Milujme se, množme se...ale nezapomeňme masturbovat...
...UPOZORNĚNÍ---následné video je DELŠÍ než LEPŠÍ...ale i přesto tak akorát dost docela dobré pro Groovuchuťovce! Shooba Dooba! Dobrou noc!
A když už jsme u té Hondy...
Asi jim zažádám o sponzorství, když už je tak hezky propaguju...
Ještě jedna fajn reklámka...
Ještě jedna fajn reklámka...
Povedená Reklamka...nikoliv zcela nová
Po dlouhé době (co jsem ji viděl naposled) jsem narazil na jednu z reklam, která je pro mě fascinující ukázkou toho, že i reklamní sdělení vás k sobě dokáže připoutat...a navíc je tenhle povedený výtvor i "hudební". Možná ji znáte, ale přesto....
Enjoy!
Enjoy!
Já to říkám pořád...
Život je DJungle
Na poslední pááárty jsem si, já blbý cédépouštěč, díky mé zbrklosti, chuti k pohybu většímu, než mi kabel dovolí, rozbil má drahá (lépe snad mému srdci blízká) ptačí°sluchadla...
Rád bych jejich památku uctil třemi vykřičníky a dvěma dvoutečkami. Pokud se ke mně chcete přidat, učiňte tak prosím v komentářích...Díky
!!! ::
° nerad bych propagoval výrobce...
Strach? Co to je..??
Tss, jak by se mu mohlo něco stát?!
Vždyť je to můj oblíbený hrneček...
Je v pořáááádku...juhůůů!
Vždyť je to můj oblíbený hrneček...
Je v pořáááádku...juhůůů!
STRACH!!!
Taky někdy zažíváte strach? No, jen si to nebojte přiznat!
Já "ho" dnes zažil. Dával jsem nádobí do myčky a v tom mě popadla úzkost. Můj oblíbený hrneček na kávu jsem umístil na kraj horního koše. Pak ve mně zatrnulo---co kdyby se chudák během mytí příliš nakláněl přes zábradlí a přepadl do přízemí...!!!
Ne, to se nemůže (a nesmí) stát...
...to zábradlí je dost vysoké...
Ale co kdyby....
Já "ho" dnes zažil. Dával jsem nádobí do myčky a v tom mě popadla úzkost. Můj oblíbený hrneček na kávu jsem umístil na kraj horního koše. Pak ve mně zatrnulo---co kdyby se chudák během mytí příliš nakláněl přes zábradlí a přepadl do přízemí...!!!
Ne, to se nemůže (a nesmí) stát...
...to zábradlí je dost vysoké...
Ale co kdyby....
NOVA dnes...Účastníci zájezdu???
Ve svém životě jsem si na spoustu věcí přicházel postupně - často řádově i o několik časových jednotek déle, než ostatní v mém okolí. I tenhle film ke mně přišel až s řádným zpožděním a já jsem za to vlastně vděčný - před rokem a půl, kdy byl vpuštěn do kin, bych se s ním asi nedokázal tak "zdravě" psychicky vypořádat - a navíc by mi bylo děsně líto financí vložených do vstupenky. Můžu si oddechnout úlevným UFF!, bylo to zadarmo.
Snímek U.Z. ( snad si ani nezaslouží psát ho plným názvem) je "osobitým" vyprávěním stylu Zděnka Trošky (a to není máálo!). Chvílemi jsem přemýšlel, zda jde o Kameňák jedna nebo dva (ztracen v New Yorku a až po uši v blátě ubohosti). Jen mi trošku chyběl sitcomácký smích. Nic proti Michalu Vieweghovi a jeho posedlosti v každém svém dílku za každou cenu ukázat aspoň trošku (Trošku pro změnu mistrně napodobuje režisér Vejdělek) svého báječného literárního přehledu a vhledu (ztělesněného dvěma mladými "intelektuálkami", které si společně užívají dovolenou i opáleného domorodce Rocca). Tahle doopravdy mělká komedie, která mě chvílemi donutila dokonce k pousmání, párkrát snad i k uchichnutí, ale o to více k přemýšlení, zda můj intelekt odpovídá alespoň přirozené teplotě lidského těla či se tak děje právě z opačných důvodů (a sice, že má tělesná teplota se rovná výši mého před lety zjištěného nikterak ohromujícího IQ), je ale o něco (bojím se výrazu "o mnoho") lepší než Kameňák a myslím, že nejen obsazením. I když nerad bych Kameňáku křivdil, nikdy jsem celý "exemplář" neviděl v kuse (díky za mou hyperaktivitou poháněnou pohnutku neustále střídat tlačítka na ovladači)! Film obsahuje jistě zajímavá témata hodná rozpracování. Škoda, že je jen (doslova) naťukává (jako skořápku vajíčka lžičkou - místo nakrojení dortu nožem) Tupé řešení pro tupé...
Jsem pseudointelektuál* a proto mě tenhle film, nutně už z mé role, dráždil, podráždil a snad i urazil (aspoň malilinkato).
Kéž by skuteční lidé byli tak mělcí jako moře, ve kterém hrdinové filmu koupali své mělké charaktery. A ty dialogy, hmm... jak z tele(někdy spíš kráva)shopingu(ne všechny samozřejmě). Ale beru to, šlo o komedii...jen o ni...
Televize zaplavuje všechny smysly - mě po dlouhé době, co jsem ji viděl jen vypnutou při procházení pokojem, zaplavila, a skoro jsem i utonul. Uff! Definitvní korunku celkovému dojmu nasadila společně zapjenkavěná autobusová píseň. Příběh se nám uzavřel, tak jak je ve filmech zvykem. Příběh se nám uzavřel (vskutku píšu znova tu samou větu) tak, jak v životě nikdy nekončí. Nic v životě nekončí tak jednoduše!
Chtěl jsem aby už co nejdříve přišly titulky, ale než se tak stalo, musel jsem ještě vyposlechnout kus ohavného kvákání Davida Krause. Kvák!
Musím se přiznat, že jsem film neviděl celý - reklamní přestávky (dělal jsem si je pro jistotu ještě delší než byly ve skutečnosti) jsem strávil vzlykáním do svého polštáře promáčeného těžkými slzami, jimiž jsem prosil za odpuštění všech svých pozemských hříchů.
Fajn strávený večer...
...by snad byl někde u skleničky Portského nad jak říká moje babička lušťovkou!:-)
Omluvte mé opět nesmyslné písmenkové zvracení (zvrácení). Snad někdy (pevně v to už nějaký čas doufám) napíšu i něco co bude mít aspoň jednu hlavu (když ne rovnou Hellerovu Hlavu XXII), patu (minimálně Achylovu) a snad i myšlenku (nedejbože vlastní)!
k.
*vykládejte si ten pojem jakkoliv chcete - jsem samolibý a tohle je mike... - ale na druhou stranou si nemyslete, že si moc myslím ( o sobě = o své vlastní osobě)- v označení "pseudointelektuál" se skrývá více sebeironie, než je na první pohled vidno (platí tedy víc než cokoliv především první polovina slova...jsem pseudo, tak to je!)
Snímek U.Z. ( snad si ani nezaslouží psát ho plným názvem) je "osobitým" vyprávěním stylu Zděnka Trošky (a to není máálo!). Chvílemi jsem přemýšlel, zda jde o Kameňák jedna nebo dva (ztracen v New Yorku a až po uši v blátě ubohosti). Jen mi trošku chyběl sitcomácký smích. Nic proti Michalu Vieweghovi a jeho posedlosti v každém svém dílku za každou cenu ukázat aspoň trošku (Trošku pro změnu mistrně napodobuje režisér Vejdělek) svého báječného literárního přehledu a vhledu (ztělesněného dvěma mladými "intelektuálkami", které si společně užívají dovolenou i opáleného domorodce Rocca). Tahle doopravdy mělká komedie, která mě chvílemi donutila dokonce k pousmání, párkrát snad i k uchichnutí, ale o to více k přemýšlení, zda můj intelekt odpovídá alespoň přirozené teplotě lidského těla či se tak děje právě z opačných důvodů (a sice, že má tělesná teplota se rovná výši mého před lety zjištěného nikterak ohromujícího IQ), je ale o něco (bojím se výrazu "o mnoho") lepší než Kameňák a myslím, že nejen obsazením. I když nerad bych Kameňáku křivdil, nikdy jsem celý "exemplář" neviděl v kuse (díky za mou hyperaktivitou poháněnou pohnutku neustále střídat tlačítka na ovladači)! Film obsahuje jistě zajímavá témata hodná rozpracování. Škoda, že je jen (doslova) naťukává (jako skořápku vajíčka lžičkou - místo nakrojení dortu nožem) Tupé řešení pro tupé...
Jsem pseudointelektuál* a proto mě tenhle film, nutně už z mé role, dráždil, podráždil a snad i urazil (aspoň malilinkato).
Kéž by skuteční lidé byli tak mělcí jako moře, ve kterém hrdinové filmu koupali své mělké charaktery. A ty dialogy, hmm... jak z tele(někdy spíš kráva)shopingu(ne všechny samozřejmě). Ale beru to, šlo o komedii...jen o ni...
Televize zaplavuje všechny smysly - mě po dlouhé době, co jsem ji viděl jen vypnutou při procházení pokojem, zaplavila, a skoro jsem i utonul. Uff! Definitvní korunku celkovému dojmu nasadila společně zapjenkavěná autobusová píseň. Příběh se nám uzavřel, tak jak je ve filmech zvykem. Příběh se nám uzavřel (vskutku píšu znova tu samou větu) tak, jak v životě nikdy nekončí. Nic v životě nekončí tak jednoduše!
Chtěl jsem aby už co nejdříve přišly titulky, ale než se tak stalo, musel jsem ještě vyposlechnout kus ohavného kvákání Davida Krause. Kvák!
Musím se přiznat, že jsem film neviděl celý - reklamní přestávky (dělal jsem si je pro jistotu ještě delší než byly ve skutečnosti) jsem strávil vzlykáním do svého polštáře promáčeného těžkými slzami, jimiž jsem prosil za odpuštění všech svých pozemských hříchů.
Fajn strávený večer...
...by snad byl někde u skleničky Portského nad jak říká moje babička lušťovkou!:-)
Omluvte mé opět nesmyslné písmenkové zvracení (zvrácení). Snad někdy (pevně v to už nějaký čas doufám) napíšu i něco co bude mít aspoň jednu hlavu (když ne rovnou Hellerovu Hlavu XXII), patu (minimálně Achylovu) a snad i myšlenku (nedejbože vlastní)!
k.
*vykládejte si ten pojem jakkoliv chcete - jsem samolibý a tohle je mike... - ale na druhou stranou si nemyslete, že si moc myslím ( o sobě = o své vlastní osobě)- v označení "pseudointelektuál" se skrývá více sebeironie, než je na první pohled vidno (platí tedy víc než cokoliv především první polovina slova...jsem pseudo, tak to je!)
Díky..aneb řiťolezectví první kategorie!
Přátelé, kamarádi! Rád bych vám na tomto místě poděkoval za účast na v pořadí třetí GROOVE YARD party. Zůčastnili jste se jí v počtu +- 141 diváků, tanečníků, milovníků, bavičů(se), konverzantů a popíječů v jednom balení, což se, myslím, vyplatí! Já dík mnohokrát za vaši účast. Budu se těšit na "přístě", které proběhne sedmého dne kalendářního měsíce jehož opozitním vyjádřením byla by asi tato slova děkuj-ani-čístý úder.
Děkuji hezkým slečnám, za to, že jsou tak hezké, mladým mužům za to, že jsou tak mladomužní a všem ostatním (včetně vás diváků u televizních obrazovek) za to, že čistě a prostě jste...ale hlavně za to, že jste byli (už) včera...tedy byli jste na ... místě v ... čas
za ... si můžete doplnit libovolné slovo začínající na s- a končící shlukem hlásek -právném(resp. -právný) (odkazující k Juniorklubu a jeho Grůvovému dvorku)
Mějte fajn dny... a vězte, že za jakékoliv zpětné vazbení budu nesmírně bývalý ministr zdravotnictví! HOWGH!
Děkuji hezkým slečnám, za to, že jsou tak hezké, mladým mužům za to, že jsou tak mladomužní a všem ostatním (včetně vás diváků u televizních obrazovek) za to, že čistě a prostě jste...ale hlavně za to, že jste byli (už) včera...tedy byli jste na ... místě v ... čas
za ... si můžete doplnit libovolné slovo začínající na s- a končící shlukem hlásek -právném(resp. -právný) (odkazující k Juniorklubu a jeho Grůvovému dvorku)
Mějte fajn dny... a vězte, že za jakékoliv zpětné vazbení budu nesmírně bývalý ministr zdravotnictví! HOWGH!
Život je džungle II
Někteří lidé v mém okolí jsou bohatí
...mají peníze
...mají partnery
...mají krásné postavy a
...jsou krásní
...zdraví
...jsou chytří (a nebo naopak hloupí a proto)
...bezstarostní
...štastní
...spokojení
a já?
já mám
svou...
Mjůzičku
a z ní (po včerejšku)
pěkně
zalehlý
UŠI!
...mají peníze
...mají partnery
...mají krásné postavy a
...jsou krásní
...zdraví
...jsou chytří (a nebo naopak hloupí a proto)
...bezstarostní
...štastní
...spokojení
a já?
já mám
svou...
Mjůzičku
a z ní (po včerejšku)
pěkně
zalehlý
UŠI!
Nonekupto!*!*!*
Nebojte se přijít přesvědčit o tom, že pivo chutná stále tak hořce!Že jun-dlaždice "na dvorku" po jeho vylití tak nádherně lepí! Že na vás hluboce dunivé grůvové basy působí, co se týče následků na ušní bubínky vskutku velmi podobně jako výbuch 10Kg TNT v bezprostřední blízkosti! A také že senzační stroboskop vám skutečně způsobuje epileptický záchvat či ty nepříjemné zrakové mžitky podobné stavům při otřesu mozku....
No, není to lákavé???
a pamatujte, že kdo upeče tvarohového beránka podle receptu..viz níže a dříve..obdrží cenu nedozírnééé hodnoty....:-)
Tšau!
No, není to lákavé???
a pamatujte, že kdo upeče tvarohového beránka podle receptu..viz níže a dříve..obdrží cenu nedozírnééé hodnoty....:-)
Tšau!
Milý návštěvníku!
Tento příspěvek je věnován více či méně náhodným zbloudilcům a návštěvníkům tohoto (minimálně v myšlenkách) velmi (ro)zvrhlého a všenicříkajícího (ne-ne)blogu. Kolikrát jsem si již přál, aby mi všetvořivá GROOVovovová síla přiřkla trochu toho literárního talentu... Kolikrát jsem si již přál mít hlasivky černošského soulového zpěváka a zplna hrdla zapět "Storm is over...i can see the sunshine...!", kolikrát jsem úpěnlivě prosil všeprostoupivší hmotu jsoucna (i její nehmotu - pro zaslovochytavce - to inu záleží na úhlu po(d)hledu, vhledu, nádhledu a dalekohledu) o to, abych mohl zcela proniknout do tajů hudebního vnímání, ponořit se zcela všemi smysly, doslova synesteticky, do proudu hudební informace natolik, aby bylo dosaženo naprostého souznění duše a mysli, a nechat se celý prostoupit oním hudebním sdělením tak, abych dosáhl jakéhosi smíření se se stavem věcí pozemských. Ty v(d)ole, to jsou zas hruškoviny!
Přál bych si, abyste při návštěvě Grůvového dvorku nemuseli myslet na nic kromě:
Přál bych si, abyste při návštěvě Grůvového dvorku nemuseli myslet na nic kromě:
- řetězce sociálních vztahů, do kterých jsme každý z nás začlěněni a kterými se do jisté míry zcela záměrně obklopujeme (ať již v podobě přítele, který vám opilý a zpocený visí na krku a oznamuje anglickým dialektem liverpoolského fotablového fanouška, že bude "nejzpíž zuaracet") - nebo snad uplétáte nové řetězce třeba tím, že se nenápadně boky otřete o slečnu/chlapce, který prochází právě kolem vás a v očích se vám leskne omluva, že bohužel nebylo kam uhnout, když je tu tak plno...přestože na parketu je pětadvacekrát více dlaždiček než lidí a barman musí nalévat sám sobě, aby jeho práce dávala nějaký smysl. Jak krásné je spojit si silné citové zážitky s hudbou..ať je Vám tedy groove nápomocen k uvědomění si citů..k sobě, k blízkým i vzdáleným..
- na to, že je tu hudba, která aspoň na moment odnáší vaše starosti za ty velké dřevěné dveře, kde na vás možná čekají...ale je tu i naděje, že venku v té zimě umrznou a vy je s rozběhem, třeba s pomocí někoho blízkého, nakopnete a roztříštíte na milion malých kousíčků. Problémy tu neexistují - groovový dvorek by měl být zónou smíru, zónou společně sdíleného požitku z hudby, společného tanečního potu, úsměvu a uvolněných duší, jež se vznášejí jako balónky u stropu s nápisem "pohoda, groove".
- Jednou, až si přečtu po sobě všechno, co jsem zcela bezmyšlenkovitě, tedy bez promýšlení - jen arytmickým ťukáním do různě vzhlížejících kláves mé černé klavesnice - zplodil, zhrozím se, zavřu se na WC a budu tam tak dlouho, dokud nezplodím něco doopravdy velkého, hodnotného, takového, aby to stálo za to ukázat celičkému světu, či alespoň neurčité komunitě pozorovatelů, která snad ze soucitu k labilnímu autorovi čte tento (nene) blog a vytváří si tak o něm jediný a správný úsudek - ano, přátelé, přiznávám se, jsem blázen. A jako blázen si zasloužím zvláštní zacházení. Chci postel v podkroví starého patrového domu. Velmi starého!
Ano, to bych rád. Masivní dubové trámy by křížily můj obrovský obývací pokoj a stará parketová podlaha by si se mnou denně povídala. Oknem do ulice bych hleděl na protější dům a před ním pozoroval šedovousého staříka zametajícího prach a listí před svým nádherným květinářstvím. Stařík by měl velký narudlý nos, tak jak ho staří lidé mívají, a dvě obrovské uši s protáhlými boltci, tak jak to staří lidé mívají. Co chvíli by se musel zastavit, opřít se koště a ukazováčkem pravé ruky popostrčit své obrovské oválné brýle po nose, aby mu z něj úplně nesklouzly. Někdy by na mě vzhlédl, mile se usmál a pokynul mi do okna tím hřejivým a elegantním způsobem, jak to můžou umět jen staří květináři…
Od okna na severovýchodní straně bych prošel napříč obývacím pokojem a velkými skleněnými dveřmi bych vklouzl na terasu s výhledem do parku. Sedl bych si ke stolku a připálil si dýmku. Pozoroval bych lidi na kolech mihotající se v aleji žloutnoucích a napůl zoranžověných javorů v dáli.
Němel bych si dělat úsudky o ostatních lidech, když si netroufnu to samé ani u sebe...
Dobrou noc, milí surrealisté!žasnu na svým vlastním smyslem pro nesmysl...asi potřebuju zresetovat...zkusím to inu..už brzy za pultem...a vy budete
VÍTÁNI HLASITÝM NAZDÁÁÁR!
Citát..jen tak
Cintát dne:
Jak ubozí jsou ti lidé, kteří nikdy nezpívají,
a zemřou se vší svou hudbou v sobě.
(Hugo Victor - čteno Ügo Viktor - čteno Ygo Viktor)
Jak ubozí jsou ti lidé, kteří nikdy nezpívají,
a zemřou se vší svou hudbou v sobě.
(Hugo Victor - čteno Ügo Viktor - čteno Ygo Viktor)
Róisín Murphy se zranila, koncert v Praze bude asi odložen
Špatná zpráva pro fanoušky....
Zpěvačka Róisín Murphy (MySpace.com) se v sobotu 27. října v moskevském klubu Ikra při svém koncertě ošklivě zranila. Při zpěvu písně "Primitive" se uhodila do hlavy o židli, která byla součástí scény, a poranila si očnici. Zpěvačka byla následně rychle převezena do moskevské nemocnice a v neděli brzy ráno odletěla zpět do Velké Británie.
V noci z neděle na pondělí pak podstoupila operaci. Naštěstí i přes velký náraz a ztrátu krve zůstal její zrak nepoškozen. Koncert v Praze, jenž se měl konat 2. listopadu, bude nejspíše zrušen nebo přesunut na jiné datum, stejně jako jiné evropské koncerty. Vystoupení ve Velké Británii a Irsku startující 26. listopadu by měly zůstat nezměněny.
(zdroj: http://www.musicserver.cz/)
Zpěvačka Róisín Murphy (MySpace.com) se v sobotu 27. října v moskevském klubu Ikra při svém koncertě ošklivě zranila. Při zpěvu písně "Primitive" se uhodila do hlavy o židli, která byla součástí scény, a poranila si očnici. Zpěvačka byla následně rychle převezena do moskevské nemocnice a v neděli brzy ráno odletěla zpět do Velké Británie.
V noci z neděle na pondělí pak podstoupila operaci. Naštěstí i přes velký náraz a ztrátu krve zůstal její zrak nepoškozen. Koncert v Praze, jenž se měl konat 2. listopadu, bude nejspíše zrušen nebo přesunut na jiné datum, stejně jako jiné evropské koncerty. Vystoupení ve Velké Británii a Irsku startující 26. listopadu by měly zůstat nezměněny.
(zdroj: http://www.musicserver.cz/)
Prince - Chelsea Rodgers
I tuhle groovovou songu mistra z mistrů - PRINCE - si budete moci vychutnat z velkých reprobedýnek v pjátok, žvýkat u toho sousto chleba s junior salámem, "opájet se představou jaké to bude v ráji" a napájet se pivním mokem či jiným mokem či nokem pod oknem a pod střechou, kde nezmoknem, což nevylujučuje, že nebude uroněna nějaká ta kapka...nejlépe slané vody ze slzných kanálků očních v podobě slz, a to jen z důvodu štěstí či dojetí. Slzy smutku odložte stranou, protože my máme ...
slunce* dost a dost pro staré, pro děti
a děti pro radost** a radost pro děti***.
A budem společně svět a GROOVE milovat a budem společně pro ten GROOVE pracovat****.
Když všichni všechněm všechno dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady - i ten GROOVE!*****
*v podobě GROOVu
**jak kdy
***jak kdo
****jak kdo, jak kdy
*****to jóóó!
slunce* dost a dost pro staré, pro děti
a děti pro radost** a radost pro děti***.
A budem společně svět a GROOVE milovat a budem společně pro ten GROOVE pracovat****.
Když všichni všechněm všechno dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady - i ten GROOVE!*****
*v podobě GROOVu
**jak kdy
***jak kdo
****jak kdo, jak kdy
*****to jóóó!
Je to tu, kurňa....!
Otevřel jsem knihu R. Barthese Mytologie, kterou jsem si tento týden půjčil v (krásné) knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brndě. Papírek, který z knihy vypadl - někdo ho zřejmě použil místo záložky- má zajímavý obsah!
Dovolte, abych se o něj s vámi podělil.
TVAROHOVÝ BERÁNEK
250 gr. margarínu (event. másla), 250 gr. cukru krupice, 250gr. netučného tvarohu, 250 gr. polohrubé mouky, 3 vejce, 1/2 prášku do pečiva, strouhaná kůra z omytého citronu, 50 gr. jader vlašských ořechů
Margarín a tvaroh dobře utřeme s cukem a vejci. Přidáme prosátou mouku, prášek do pečiva, nasekaná jádra ořechů a citrónovou kůru. Formu vymažeme tukem a vysypeme moukou, potom ji plníme těstem. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 45 minut. Ihned po vyjmutí z trouby ji vyklopíme a pocukrujeme.
DOBROU CHUŤ
Teď zpět ke avizované soutěži - možná už tušíte, hm? Ten(ta, to), který donese hotový výrobek (výpeček, výtr(o)ubek) na GROOVE YARD party v pátek 2.11., zajistí si tak velmi zajímavou a hodnoutnou cenu!!!*
*poukázka na dvě pohlazení vycpaného ptáka Noha v jedinečném nadnárodním cirkuse Tydlidát a Tydlidum (tato poukaázka se vztahuje jen na pohlazení v rámci štace v Biškeku* *
**skutečná výhra bude "výherci" (kuchařce/ovi) vyplacena v (téměř) libovolném drinku na baru a podpořena vypůjčením vlastních saní tažených vlastní saní s plnou nádrží (též její vlastní). A to na celý víkend čítající pátek (navečer) , sobotu (od rána až do noci) a jako bonus i neděli (do 17 hod.). Výhra může být také proměněna za kamaše a hrnek grogu.
Dovolte, abych se o něj s vámi podělil.
TVAROHOVÝ BERÁNEK
250 gr. margarínu (event. másla), 250 gr. cukru krupice, 250gr. netučného tvarohu, 250 gr. polohrubé mouky, 3 vejce, 1/2 prášku do pečiva, strouhaná kůra z omytého citronu, 50 gr. jader vlašských ořechů
Margarín a tvaroh dobře utřeme s cukem a vejci. Přidáme prosátou mouku, prášek do pečiva, nasekaná jádra ořechů a citrónovou kůru. Formu vymažeme tukem a vysypeme moukou, potom ji plníme těstem. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 45 minut. Ihned po vyjmutí z trouby ji vyklopíme a pocukrujeme.
DOBROU CHUŤ
Teď zpět ke avizované soutěži - možná už tušíte, hm? Ten(ta, to), který donese hotový výrobek (výpeček, výtr(o)ubek) na GROOVE YARD party v pátek 2.11., zajistí si tak velmi zajímavou a hodnoutnou cenu!!!*
*poukázka na dvě pohlazení vycpaného ptáka Noha v jedinečném nadnárodním cirkuse Tydlidát a Tydlidum (tato poukaázka se vztahuje jen na pohlazení v rámci štace v Biškeku* *
**skutečná výhra bude "výherci" (kuchařce/ovi) vyplacena v (téměř) libovolném drinku na baru a podpořena vypůjčením vlastních saní tažených vlastní saní s plnou nádrží (též její vlastní). A to na celý víkend čítající pátek (navečer) , sobotu (od rána až do noci) a jako bonus i neděli (do 17 hod.). Výhra může být také proměněna za kamaše a hrnek grogu.
To nestojí za řeč aneb aby řeč nestála!
Asi si vyškrábu obě oči*,
protože ohmatat si obličej člověka, který se na vás šklebí, je daleko zajímavější, než na něj civět!
Asi si také zaleju uši voskem, někdy je lepší neslyšet...
A navíc se nebudu v noci muset bát, že se naplní ten strašný nesmyslný blábol, že mi do ucha vleze škvor uchavec .
Možná si pak naříznu šikovně hlavu tak, abych z ní mohl pečlivě vyndat její obsah. Nehodlám ho jíst, na to nemám žaludek - navíc bych bez mozku necítil žádnou chuť...
Pak si useknu obě ruce, z nichž oddělím prsty.
Ostříhám si na nich nehty (což jsem asi měl udělat jako první) a co nejvíce prstů nacpu do nosu (bez rukou to ale půjde těžko)
Zbavím se tak všech smyslů a zbude mi jen jediné...
SRDCE
To, které neumí mluvit, ale občas je dobré ho poslouchat!
To, kterým cítíte - a daleko víc, než jen vůni pečínky!
To, kterého byste se rádi dotkli, ale obyčejně se ho dotýká jen někdo jiný.
Srdce, které je slepé!
*inspirace písničkou skupiny Hm...
protože ohmatat si obličej člověka, který se na vás šklebí, je daleko zajímavější, než na něj civět!
Asi si také zaleju uši voskem, někdy je lepší neslyšet...
A navíc se nebudu v noci muset bát, že se naplní ten strašný nesmyslný blábol, že mi do ucha vleze škvor uchavec .
Možná si pak naříznu šikovně hlavu tak, abych z ní mohl pečlivě vyndat její obsah. Nehodlám ho jíst, na to nemám žaludek - navíc bych bez mozku necítil žádnou chuť...
Pak si useknu obě ruce, z nichž oddělím prsty.
Ostříhám si na nich nehty (což jsem asi měl udělat jako první) a co nejvíce prstů nacpu do nosu (bez rukou to ale půjde těžko)
Zbavím se tak všech smyslů a zbude mi jen jediné...
SRDCE
To, které neumí mluvit, ale občas je dobré ho poslouchat!
To, kterým cítíte - a daleko víc, než jen vůni pečínky!
To, kterého byste se rádi dotkli, ale obyčejně se ho dotýká jen někdo jiný.
Srdce, které je slepé!
*inspirace písničkou skupiny Hm...
Wyš, chcípla myš..ja jí znal, byla malá šedivá...!
Přátelé, pokud si něco přejete...nečekejte až bude k zemi padat hvězda...přejte si to TEŤ HNET!
Je tu sice nebezpečí, že pokud máte (ne nutně) zbožné přání, které za normálních okolností směřujete k mistru Ježíškovi, či někomu jemu podobnému (partnerka, maminka, tatínek či Robbie Williams), nebudu schopen toto vyplnit a tudíž vám poskytnout předpokládanou satisfakci.
Pokud by ale vaše přání bylo převážně auditivního charakteru nezapomeňte, že existuje sekce wish list, kam své tajné přání můžete vyjevit - bez toho aniž by ho někdo musel bezpodmínečně vidět (nejprv se dostane pouze ke mně...čili nemusí být (pokud nechcete) publikované a také (pokud nechci) publikovatelné...)
Můžete přát sobě i jiným...(písně písničky songy a skladby)každopádně tak můžete činiti a budu rád, pokud tak uděláte. To nejhorší, co se vám může stát je to, že vašše přání nebude vyslyšeno...HOWGH!
GROOVE Vás potěš, bando!
Je tu sice nebezpečí, že pokud máte (ne nutně) zbožné přání, které za normálních okolností směřujete k mistru Ježíškovi, či někomu jemu podobnému (partnerka, maminka, tatínek či Robbie Williams), nebudu schopen toto vyplnit a tudíž vám poskytnout předpokládanou satisfakci.
Pokud by ale vaše přání bylo převážně auditivního charakteru nezapomeňte, že existuje sekce wish list, kam své tajné přání můžete vyjevit - bez toho aniž by ho někdo musel bezpodmínečně vidět (nejprv se dostane pouze ke mně...čili nemusí být (pokud nechcete) publikované a také (pokud nechci) publikovatelné...)
Můžete přát sobě i jiným...(písně písničky songy a skladby)každopádně tak můžete činiti a budu rád, pokud tak uděláte. To nejhorší, co se vám může stát je to, že vašše přání nebude vyslyšeno...HOWGH!
GROOVE Vás potěš, bando!
Chcete vyhrát? Třeba nezapomenutelný zážitek...?
Štěstí Vám nepřeje ve hře ani v lásce?
Chcete svou napatylepivou smůlu prolomit?
Chcete vyhrát senzační cenu, kterou by nepohrdl ani.....................................
Chcete svou napatylepivou smůlu prolomit?
Chcete vyhrát senzační cenu, kterou by nepohrdl ani.....................................
no prostě nikdo??
Udělejte si ve svém bločku velký vykřičník u data 2.11. vedle poznámky G.Y.
Ale hlavně:
Sledujte BLOG, už velmi brzy se dozvíte více...!!!
Udělejte si ve svém bločku velký vykřičník u data 2.11. vedle poznámky G.Y.
Ale hlavně:
Sledujte BLOG, už velmi brzy se dozvíte více...!!!
Lekce brooklynského slangu!
Až se jednou budete ve zkroušeném stavu procházet cestičkami vlastní mysli po Brooklynu a prozpěvovat si jímavou melodii předcházejícího večera, jehož hořkosladká příchuť vám utkvěla na jazyku a v zátylku budete cítit pronikavou bolest, oči vám budou pulzovat tak, že budete mít pocit, že musí každou chvilku vypadnout z ďůlků a odkutálet se do nejbližšího kanálu a v malé zatuchlé úzké uliččce, kde žádná z budov nevypadá o nic líp než bývalé, nyní již polozbořené, ubytovny na Zdaboři, zcela nesoustředěni div nevrazíte do skupinky mladých afromameričanů kšeftujících s crackem....Než jeden z nich stihne vytáhnout svou SMITH & WESSONovku ráže osm pětačtyřicet a vystřelí výstražně do okenní tabule výlohy před několika lety uzavřeného obchodu s pastmi na myši, před kterým právě stojíte, v uších vám krom následného výstřelu a pocitu plnícího se spodního prádla utkví věta, kterou už nikdy nevymažete z paměti!
PACK YOURSELF YOUR FIVE PLUMS AND BURN, vole!*
*Sbal si svých pět švestek a upaluj, vole!
PACK YOURSELF YOUR FIVE PLUMS AND BURN, vole!*
*Sbal si svých pět švestek a upaluj, vole!
Self-promotion aneb Alespoň malilinkato...
Přátelé, kamarádi....
Keď byste Mali, Uganda, Ňasa-Malawi a zvlášť pak Tanzanie a Zanzibar...náladu na mju-sick-u, pak...:
Dne 26.10. by v příbramském Motor(ovém) baru Tarantula na Březových kopcích měla v podvečerních, večerních a nočníkových hodinách zahrát, a také že zahraje (odhadovaný, dohadovaný a vůbec začátek cirkulárka 20:20:20 +- autobus), skupina, jež si říká JAZZ FACES.
Ta stabilně více či méně hraje (každý z členů hraje více či méně) v obsazení:
Bicí - Marek Stark (foto vlevo nahoře)
Kytara - Ondra Sobotka (foto vpravo nahoře)
Baskytara - Jirka Matys (více info např. zde)
Klávesy - Viktor Jerman (více info tu)
Saxofon - saxofonista a půlitrpivá
JAZZ FACES mate již svým názvem. Toto uskupení se věnuje především instrumentálnímu zpracování vybraných operních árií raně barokních oper raně barokních skladatelů s mírným přesahem k Vaudevillu a místy ale také (až)až k chansonově přepracovanému bluegrassu nebo spíše green-grassu tíhnoucímu k neskonale (až smrtelně) pozitivnímu white-metalu. To celé v rádoby GROOVovém hávu džezovitovatých-fanko-blůzo-svetro aranží.
(tolik z překladu recenze ze švédské mutace časopisu Rolling Stone)
Tento jeden konkrétní koncertní šňůr bude kapela obohacena o vokální prvek - vyjímečný hlas Danušky Sauerové a jako host vystoupí i neméně vyjímečná saxofonistka Dominika Jíchová.
Jste zváni (a to velmi)! Velmi mnoho moc!
Což takhle dát si špenát...a nebo radši GROOVE YARD?!
Přátelé! !
Nenechte se přemlouvat...
2. jehličívis*, léta Páně
dvoutisícíhosedmého...
opět v jedinečném a především
jediném...
JUNIOR Klubu...
GROOVE YARD
se na Vás bude těšit!
*jedenáctý kalendářní měsíc
Nenechte se přemlouvat...
2. jehličívis*, léta Páně
dvoutisícíhosedmého...
opět v jedinečném a především
jediném...
JUNIOR Klubu...
GROOVE YARD
se na Vás bude těšit!
*jedenáctý kalendářní měsíc
Q: Mirror, mirror on the wall...Isn't it the most beautiful kingdom of them all?!---A: Technically, You're not a king!!!
Je fajn nechat si čas od času někým připomenout kým skutečně jste...
Mám pro tu příležitost, kdybych náhodou zapomněl na to, co doopravdy znamenám, v mobilu schované dvě smsky, které si občas při listování virtuálními vzpomínkami přečtu (popravdě, schoval jsem si jen jednu, ale význam, který pro mě obě mají, se tím nijak nemění):
Dne 21/3/2007, tedy na den jarní rovnodennosti, mi v odpoledních hodinách přišla z mě neznámého čísla sms, ve které stálo:
"debile"
Jen tak. Bez interpunkce, bez vysvětlení, bez nařčení, bez udání důvodu, bez zbytečností, bez výčitek...
Na skromnou mou otázku, kdo že mi to píše a mohu-li snad znát důvod proč, mi přišla jěště onen den (21/3/2007 ) v 19:09 CET skutečně výmluvná odpověď. Stálo v ní, cituji:
"kriple"
Jak poetické. Neznámé telefonní číslo vryto do paměti sim karty vložené do mobilního telefonu, do jehož klávesnice něčí (předpokládám, že lidská) ruka naťukala - tedy zmáčknula dvakrát klavesnici s číslem 5, třikrát 7, třikrát 4, jednou 7, dvakrát 5 a dvakrát 3 - jedno jediné slovo, které často dokáže říci více, než např. "pětisetsedmdesátičtyřstránkový" román kritizující zatuchlost francouzské maloměšťácké společnosti v druhé polovině 19. století.
Onen člověk - majitel minimálně jedné ruky - si dal tolik práce s tím, aby mi sdělil to, co mu přišlo v onu chvíli nejpříhodnější.
Mám pro tu příležitost, kdybych náhodou zapomněl na to, co doopravdy znamenám, v mobilu schované dvě smsky, které si občas při listování virtuálními vzpomínkami přečtu (popravdě, schoval jsem si jen jednu, ale význam, který pro mě obě mají, se tím nijak nemění):
Dne 21/3/2007, tedy na den jarní rovnodennosti, mi v odpoledních hodinách přišla z mě neznámého čísla sms, ve které stálo:
"debile"
Jen tak. Bez interpunkce, bez vysvětlení, bez nařčení, bez udání důvodu, bez zbytečností, bez výčitek...
Na skromnou mou otázku, kdo že mi to píše a mohu-li snad znát důvod proč, mi přišla jěště onen den (21/3/2007 ) v 19:09 CET skutečně výmluvná odpověď. Stálo v ní, cituji:
"kriple"
Jak poetické. Neznámé telefonní číslo vryto do paměti sim karty vložené do mobilního telefonu, do jehož klávesnice něčí (předpokládám, že lidská) ruka naťukala - tedy zmáčknula dvakrát klavesnici s číslem 5, třikrát 7, třikrát 4, jednou 7, dvakrát 5 a dvakrát 3 - jedno jediné slovo, které často dokáže říci více, než např. "pětisetsedmdesátičtyřstránkový" román kritizující zatuchlost francouzské maloměšťácké společnosti v druhé polovině 19. století.
Onen člověk - majitel minimálně jedné ruky - si dal tolik práce s tím, aby mi sdělil to, co mu přišlo v onu chvíli nejpříhodnější.
Tahle ruka Vám bez vyzvání na den kdy nastává rovnováha mezi dnem a nocí vstoupí do života, aby Vás obohatila o brutální sebezkušenostní prožitek a stejně jako Vám do života nenápadně vstoupila, tak i odejde, aniž by Váš život zdánlivě proměnila k nepoznání. A přeci!
Do teď děkuji z hloubi svého mělkého srdce oné ruce, která několikrát promáčkla umělohmotné tlačítko klávesnice, aby mě dovedla na práh poznání a společně ho se mnou překročila. Jsem teď jiný člověk...a díky za to!
Už vím, kdo jsem...
A to já dokážu ocenit!
Už vím, kdo jsem...
A to já dokážu ocenit!
Trpíte také SEAMem?
Slyšeli jste už někdy o fenoménu SEAM?Ja také ne.
Ale pak po dlouhém přemýšlení nad správnou formulací své vědecko-populární teorie usednu před písí a jak se praví v hitu (resp. v Drum'n'Bassovém remixu) příbramské hip-hopové skupiny Public Protest "vyšlu signál z lebky do svý tušššky!", v mém případě klávesnice, a splodím přelomové dílo na poli hudební psychologie.
SEAM čili Syndrom Emocionálně-Auditivní Menstruace je fenomén, jehož symptomy mohou pozorovat lidé se zvýšenou citlivostí (a také se zvýšenými nároky) na konzumaci hudby, bez ohledu na pohlaví, věk, národnost, svou barvu pleti i barvu pleti svého domácího mazlíčka. S fyziologickou menstruací u žen má označení v našem případě naštěstí společného především (a často jen) to, že se odehrává ve víceméně pravidelných cyklech, které jsou však ve své délce a intenzitě vysoce individualizované. Signifikantní pro tento zvláštní úkaz je především fáze, jež se velmi podobá tomu, co jest u ženských měsíčků označováno jako premenstruační syndrom. Pro upřesnění musíme však dodat, že fyzické obtíže, jako zvětšená prsa s bolestivým napětím, nafouknutím břicha s pocitem jeho tíže, otoky postihující většinou víčka, prsty a kotníky, závratě, bolesti hlavy a migrény ale také cyklická bolestivost varixů nebo zhoršení hemoroidálních obtíží, se až na sporé výjimky objevují jen ve vážných případech, kdy syndrom postoupí vlivem nedostatku hudební kulisy do svého pokročilého stádia. Mezi obvyklé příznaky řadíme naopak ty psychické - nejčastější jsou to poruchy nálady, neklid, agresivita, podrážděnost, nesnášenlivost, vyhledávání konfliktů, deprese a zvláště emoční labilita.
V praxi můžeme tento jev rozdělit do několika fází. První fáze je typická pocítěním blíže neurčeného nedostatku. Druhá fáze se vyznačuje uvědoměním a rozpoznáním problému. Zkušený člověk postižený syndromem EAM rozpozná počínající cyklus již po několika málo dnech. Třetí fáze je obyčejně spojena s frustrací, bažením po neidentifikovatelném auditivním uspokojení a obsedantním pocitem, že Vaše sžíravá touha - obyčejně po poslechu hudby, o jejíž charakteristice většinou nemáte bližší představu, ale která jistojistě a dozajista chybí ve vašem Mp3 přehrávači či PC - nemůže být uspokojena. Čtvrtá fáze je potom fází naplnění (objevení něčeho pro Vás neznámého na hudebním poli či zjištění, že Váš oblíbený interpret vydal další desku) nebo naopak fází dočasného zklamání, které v lepším případě (možná jde o zcela ideální řešení) vyústí v upnutí se k "náhraškové" hudbě. Tedy takové hudbě, kterou vlastníte několik měsíců či dokonce let, ale doteď jste neměli čas nebo daleko častěji motivaci si ji poslechnout. Fáze pátá, finální, je potom završením celého cyklu, kdy od uspokojení pomalu mozek uvyká dokola omílanému albu a jeho pozitivní emocionální nabuzenost vůči nedávno objevenému hudebnímu podnětu pomalu uvadá. To časem přeroste v jakousi emocionálně auditivní oploštělost, která předchází fázi jedna....
Minulý týden jsem úspěšně zažehnal SEAM ve čtvrté fázi znovuobjevením báječné a jedinečné kanadské interpretky - JONI MITCHELL! Sláva jí...!!! (Jen GROOVEm nemůže být živ člověk)
A pokud ji ještě neznáte...divím se, že máte v noci klidné spaní....
OU, KOUZELNÁ DŽONI MIČL!
Ale pak po dlouhém přemýšlení nad správnou formulací své vědecko-populární teorie usednu před písí a jak se praví v hitu (resp. v Drum'n'Bassovém remixu) příbramské hip-hopové skupiny Public Protest "vyšlu signál z lebky do svý tušššky!", v mém případě klávesnice, a splodím přelomové dílo na poli hudební psychologie.
SEAM čili Syndrom Emocionálně-Auditivní Menstruace je fenomén, jehož symptomy mohou pozorovat lidé se zvýšenou citlivostí (a také se zvýšenými nároky) na konzumaci hudby, bez ohledu na pohlaví, věk, národnost, svou barvu pleti i barvu pleti svého domácího mazlíčka. S fyziologickou menstruací u žen má označení v našem případě naštěstí společného především (a často jen) to, že se odehrává ve víceméně pravidelných cyklech, které jsou však ve své délce a intenzitě vysoce individualizované. Signifikantní pro tento zvláštní úkaz je především fáze, jež se velmi podobá tomu, co jest u ženských měsíčků označováno jako premenstruační syndrom. Pro upřesnění musíme však dodat, že fyzické obtíže, jako zvětšená prsa s bolestivým napětím, nafouknutím břicha s pocitem jeho tíže, otoky postihující většinou víčka, prsty a kotníky, závratě, bolesti hlavy a migrény ale také cyklická bolestivost varixů nebo zhoršení hemoroidálních obtíží, se až na sporé výjimky objevují jen ve vážných případech, kdy syndrom postoupí vlivem nedostatku hudební kulisy do svého pokročilého stádia. Mezi obvyklé příznaky řadíme naopak ty psychické - nejčastější jsou to poruchy nálady, neklid, agresivita, podrážděnost, nesnášenlivost, vyhledávání konfliktů, deprese a zvláště emoční labilita.
V praxi můžeme tento jev rozdělit do několika fází. První fáze je typická pocítěním blíže neurčeného nedostatku. Druhá fáze se vyznačuje uvědoměním a rozpoznáním problému. Zkušený člověk postižený syndromem EAM rozpozná počínající cyklus již po několika málo dnech. Třetí fáze je obyčejně spojena s frustrací, bažením po neidentifikovatelném auditivním uspokojení a obsedantním pocitem, že Vaše sžíravá touha - obyčejně po poslechu hudby, o jejíž charakteristice většinou nemáte bližší představu, ale která jistojistě a dozajista chybí ve vašem Mp3 přehrávači či PC - nemůže být uspokojena. Čtvrtá fáze je potom fází naplnění (objevení něčeho pro Vás neznámého na hudebním poli či zjištění, že Váš oblíbený interpret vydal další desku) nebo naopak fází dočasného zklamání, které v lepším případě (možná jde o zcela ideální řešení) vyústí v upnutí se k "náhraškové" hudbě. Tedy takové hudbě, kterou vlastníte několik měsíců či dokonce let, ale doteď jste neměli čas nebo daleko častěji motivaci si ji poslechnout. Fáze pátá, finální, je potom završením celého cyklu, kdy od uspokojení pomalu mozek uvyká dokola omílanému albu a jeho pozitivní emocionální nabuzenost vůči nedávno objevenému hudebnímu podnětu pomalu uvadá. To časem přeroste v jakousi emocionálně auditivní oploštělost, která předchází fázi jedna....
Minulý týden jsem úspěšně zažehnal SEAM ve čtvrté fázi znovuobjevením báječné a jedinečné kanadské interpretky - JONI MITCHELL! Sláva jí...!!! (Jen GROOVEm nemůže být živ člověk)
A pokud ji ještě neznáte...divím se, že máte v noci klidné spaní....
OU, KOUZELNÁ DŽONI MIČL!
Chick Corea & Béla Fleck
Chick Corea a Béla Fleck – 1. společné vystoupení v Praze, 8. listopadu 2007!
VSTUPENKY: 1,750 Kč - 490 Kč (http://www.ticketpro.cz/)
American Express mě platí...(to jen kdybyste hledali důvod)
------A navíc se mi to zdá really funny! ------
Pokud by Vám to náhodou nedošlo...klikněte (pokud chcete samozřejmě, nikdo Vás do ničeho nemůže nutit, ale myslím, že tenhle kousek stojí alespoň za jedno skouknutí) na předcházející větu...(poznávací znamení - ta (myšleno věta), která končí anglickým slovem funny)!
Pokud by Vám to náhodou nedošlo...klikněte (pokud chcete samozřejmě, nikdo Vás do ničeho nemůže nutit, ale myslím, že tenhle kousek stojí alespoň za jedno skouknutí) na předcházející větu...(poznávací znamení - ta (myšleno věta), která končí anglickým slovem funny)!
"PLAYED-LIST"
Přátelé, tu máte avizovaný seznam vjecí, které zazněly v Junioru mezi velmi zhruba 21:12 a 22:55.....Jen abyste si mohli postesknout, co Vám všem uniklo, anebo naopak oddechnout, co že to za příšernou hudbu ten blbej (ale šlechtěnej) dýdžej pouštěl - ještě, že jsem do Junáče nepáchnul/a...a podobně:-)
Stevie Wonder - Signed, Sealed & Delivered (I'm Yours)
Jamie Cullum - All At Sea
Shaggy - Mr. Bombastic
J.A.R. - Balón je kulat
Maceo Parker - Maceo's Groove
Prince - Musicology
Daft Punk - Harder, Better, Faster, Stronger
Dave Sanborn - Ramblin'
Breakestra - Stand Up!
Incognito - Positivity
Elliot Yamin - Find a Way
Spin Doctors - Two Princess
The Brand New Heavies - Soul Flower
J.A.R. - Pap Muziek
Dave Koz - Together Again
Candy Dulfer - 2025
Michael Jackson - Don't Stop Till' You Get Enough
Maceo Parker - What You Know About Funk
Shaggy (ft. Janet Jackson) - Luv Me, Luv Me
Black Eyed Peas - Don't Lie
Nelly Furtado - One-Trick Ponny
Roísin Murphy - Saw Into You
Maceo Parker - Elephant Song
Candy Dulfer - Candy Store
Hiram Bullock - Give' em The Rock
Courtney Pine - Inner State (of Mind)
Erykah Badu - Love of My Life Worldwide
Destiny's Child - So Good
Jen tak pro představu...
Stevie Wonder - Signed, Sealed & Delivered (I'm Yours)
Jamie Cullum - All At Sea
Shaggy - Mr. Bombastic
J.A.R. - Balón je kulat
Maceo Parker - Maceo's Groove
Prince - Musicology
Daft Punk - Harder, Better, Faster, Stronger
Dave Sanborn - Ramblin'
Breakestra - Stand Up!
Incognito - Positivity
Elliot Yamin - Find a Way
Spin Doctors - Two Princess
The Brand New Heavies - Soul Flower
J.A.R. - Pap Muziek
Dave Koz - Together Again
Candy Dulfer - 2025
Michael Jackson - Don't Stop Till' You Get Enough
Maceo Parker - What You Know About Funk
Shaggy (ft. Janet Jackson) - Luv Me, Luv Me
Black Eyed Peas - Don't Lie
Nelly Furtado - One-Trick Ponny
Roísin Murphy - Saw Into You
Maceo Parker - Elephant Song
Candy Dulfer - Candy Store
Hiram Bullock - Give' em The Rock
Courtney Pine - Inner State (of Mind)
Erykah Badu - Love of My Life Worldwide
Destiny's Child - So Good
Jen tak pro představu...
Hlavně to zdravíííí......
Mladá Fronta...DNES
Je 28.10. 2007
Svátek má Václav a taky český stát.
A doufám, že i groovová hudba...
Bylo by fajn, kdyby se dnes před Junáčem tísnila fronta mladých hudby(dy)chtivých lidí...
GROOVE je tu pro Vás
GROOVE je tu s Vámi...
Přátelé..*k.
Svátek má Václav a taky český stát.
A doufám, že i groovová hudba...
Bylo by fajn, kdyby se dnes před Junáčem tísnila fronta mladých hudby(dy)chtivých lidí...
GROOVE je tu pro Vás
GROOVE je tu s Vámi...
Přátelé..*k.
Nils Landgren a jeho Funk Unit
Man with the red horn...
Kdyby snad někdo z vás toužil poznat něco nového...a neuzavírat se ve svých hudebních škatulkách vyrobených ze zvukotěsnícího kartonu...Je toho tolik, co stojí za poslechnutí...
Dostal jsem chuť na grilované kuře a vzápětí také chuť přiblížit Vám hudbu vynikajícího švédského jazzového a funkového trombonisty a zpěváka Nilse Landgrena. Dost možná ho znáte a dost možná, že o něm slyšíte poprvé, ale o to více se jím můžete nechat překvapit.
Nils, přestože jako šestiletý kluk začal hrát na bicí, vystudoval mezi lety 1972 - 78 klasickou hru na trombón na konzervatoři v německém Karlstadtu a univerzitu v Arviku. Poté se, zásadně ovlivněn jazzem daleko více než klasikou, vrátil do Stockholmu, kde se začal živit jako profesionální hráč. Jak už to ale u jazzových hráčů často bývá, musel, chudák malý, dřít bídou s nouzí. Peníze žádné, zato mnoho cenných zkušeností. Velká příležitost a také start jeho kariéry přišla s nabídkou zúčastnit se turné Björn Skifs, nejznámějším švédským interpretem té doby, který se ve světě proslavil snad jedinou skladbou "Hooked on a feeling", už tak převzatou od Marka Jamese, která ale troufám si tvrdit, je v našich krajích známá spíše díky re-maku (tedy re-makovaného (makového) re-maku) od (ne)ohroženého Myče Bjůkenena, tedy Davida Hasselhoffa, z kterého (týká se hitu, ne Myče) si ale bylo možno zapamatovat snad jen stále dokola se opakující skučo-hučení "hůga čaga, hůga čaga" zdánlivě připomínající posvátný tanec aboriginů při opékání klokana s koalovou nádivkou poblíž posvátného kamenného monolitu u Alice Springs (znáte "tak pusu mi dej a pojď ke mně blíž", kterakto začíná píseň od stejnojmenné české intepretky, která skutečně dokáže vyprodukovat i kvalitní písničku, která zahřeje a neurazí nenáročné popové ucho městské holčičky ve věku, kdy už měl Wolfgang Amadeus Mozart za sebou v hudebním světě a tvorbě více, než leckterý skladatel za celý život). Zpět ale k Nilsovi.
Toho turné s Björn Skifs vystřelilo na dráhu uznávaného a dokonce i známého trombónisty (což nemusí jít nutně ruku v ruce, proto ten důraz). Spolupracoval od té doby na více než 500 albech hudebníků jak čistě regionálních (švédských), tak světově známých - za všechny jmenujme Herbie Hancocka, ABBA, The Crusaders, ale i Ace of Base či Wycleafa Jeana.
Rád bych Vám představil album vydané Nils Landgren Funk Unit roku 2004. Název hovoří za vše, tedy téměř: FUNKY ABBA. Skupina v jejímž čele stojí muzikantsky i producentsky sám Nils Landgren dala známým písním od ABBy funk/neo-soul/hip-hopový nádech a vytvořila, dle mého názoru, skutečně zajímavé a pestré dílo.
Článek možná časem rozšířím (snad i o to, co jsem skutečně chtěl (původně a jedině) napsat), až mě opět popadne chuť - má akutální chuť totiž, ta na grilované kuře, změnila se v dosti velký, přímo ukrutný a ukručený hlad, tudíž opouštím své místo u kompjůtru, abych svůj žaludek urychleně nasytil. A vy se zatím můžete nasytit hudbou ze zmíněného alba a udělat si vlastní obrázek.
Tšau, přátelé!
Výsledky hlasování aneb Jsem samolibý..a tohle je Majk, pije potichu, dává pozor!
Přátelé!
Výsledky ankety o tom, co byste se rádi na gROOVE yARD blogu dozvěděli, o čem byste si rádi něco přečetli, či dostali potřebné informace, dopadly, alespoň pro mě, dosti překvapivě.
Možnost, jež jsem do hlasování zařadil pouze a jen z nedostatku fantazie (anebo naopak z jejího aktuálního přebytku), a to sic "Špatná povídka o koupelnových obkladačkách, za nimiž se vytvořila vzduchová kapsa a jednou mi nutně při koupeli a věčném přemýšlení nad tím, jak mrhám životem minutu po minutě bez toho, aniž bych si uvědomil, že to může být minuta poslední, spadnou na hlavu", obdržela celých 90% hlasů, čísly, resp. slovy vyjádřeno : de.set:-)
Beru tento rezult jako závazný a tudíž, dá-li vlastní vůle, pokusím se stvořit povídku, jejíž hlavní a možná jedinou charakteristikou bude to, že bude ŠPATNÁ! Je tudíž zcela možno, že se vůbec nebude jednat o povídku...ale to už není tak docela můj byznys:-)
Zároveň také přidávám závazek dodat v brzké době informace o blížících se zajímavých (jsem si vědom této čistě subjektivní hodnotící kategorie) koncertech.
Jězte pomeranče, bavte se (třeba pozorováním lidí při jízdě v MHD), nebijte své partnery, poslouchejte muziku, přijďte si v pátek zatrsat a vůbec..ahoj!
Roger...Over!
Výsledky ankety o tom, co byste se rádi na gROOVE yARD blogu dozvěděli, o čem byste si rádi něco přečetli, či dostali potřebné informace, dopadly, alespoň pro mě, dosti překvapivě.
Možnost, jež jsem do hlasování zařadil pouze a jen z nedostatku fantazie (anebo naopak z jejího aktuálního přebytku), a to sic "Špatná povídka o koupelnových obkladačkách, za nimiž se vytvořila vzduchová kapsa a jednou mi nutně při koupeli a věčném přemýšlení nad tím, jak mrhám životem minutu po minutě bez toho, aniž bych si uvědomil, že to může být minuta poslední, spadnou na hlavu", obdržela celých 90% hlasů, čísly, resp. slovy vyjádřeno : de.set:-)
Beru tento rezult jako závazný a tudíž, dá-li vlastní vůle, pokusím se stvořit povídku, jejíž hlavní a možná jedinou charakteristikou bude to, že bude ŠPATNÁ! Je tudíž zcela možno, že se vůbec nebude jednat o povídku...ale to už není tak docela můj byznys:-)
Zároveň také přidávám závazek dodat v brzké době informace o blížících se zajímavých (jsem si vědom této čistě subjektivní hodnotící kategorie) koncertech.
Jězte pomeranče, bavte se (třeba pozorováním lidí při jízdě v MHD), nebijte své partnery, poslouchejte muziku, přijďte si v pátek zatrsat a vůbec..ahoj!
Roger...Over!
Pilsnerfest
Již 165 let uplynulo od doby, kdy v Plzni uvařili první světlé pivo plzeňského typu na světě...A to stojí za to oslavit...:-) Muzikou...a navíc ZDARMA...
Největším lákadlem Pilsnerfestu "je" nikdo menší než Eva a Vašek...a na to pozor!!!
Kromě těchto dvou přímo zoologických úkazů bude ale k slyšení jistě i hudba...
Vybírám jen namátkou: Monkey Business, Eggnoise(!!!), -123minut, Gulo Čar, Žáha, Mňága
a. t. d....Mrkněte sami
http://www.pilsnerfest.cz/2007/program.html
Největším lákadlem Pilsnerfestu "je" nikdo menší než Eva a Vašek...a na to pozor!!!
Kromě těchto dvou přímo zoologických úkazů bude ale k slyšení jistě i hudba...
Vybírám jen namátkou: Monkey Business, Eggnoise(!!!), -123minut, Gulo Čar, Žáha, Mňága
a. t. d....Mrkněte sami
http://www.pilsnerfest.cz/2007/program.html
O hudbě? No rád bych, ale...
Musím se předně pokárat za to, že oproti mému zcela pravpůvodnímu záměru, kvůli kterému jsem zavdal vzniku tomutu elektronickému zapisníku, není tento téměř výhradně o hudbě, nýbrž daleko více o kravinách, koninách, psinách, opičinách, sloninách, wombatinách a plejtvákovinách.
Našel jsem pro to jedno alespoňměuspokojivé vysvětlení, a to, že napsat o fenoménu, který se vnímá zásadně (ale nejen) ušima, něco při nejmenším trošku smysluplného, dá člověku totiž daleko více námahy, než bezuzdně tlachat o ničem a navíc bez hlavy, trubu a končetin (včetně paty).
A tak se ale kám (či kaju)...?!hm.
HUDBA Z MARSU BUDE...
Našel jsem pro to jedno alespoňměuspokojivé vysvětlení, a to, že napsat o fenoménu, který se vnímá zásadně (ale nejen) ušima, něco při nejmenším trošku smysluplného, dá člověku totiž daleko více námahy, než bezuzdně tlachat o ničem a navíc bez hlavy, trubu a končetin (včetně paty).
A tak se ale kám (či kaju)...?!hm.
HUDBA Z MARSU BUDE...
Sláááááva anebo Hurááá?!
Účast na v pořadí druhém a navíc státnosvátečním GROOVE YARDovi definitvně potvrdil sám patrona Svatý Václav (jakkoliv naznačeno již dříve, až tuto informaci vnímejte jako konečnou a definitvně platnou)!!!
Na jeho počest jsem se rozhodl - a přišel jsem na to kde jinde než ve vaně - v budoucnu na blog přidat několik novinek...
Jednou z nich by měl být zpětně publikovaný PLAYLIST skladeb, které 28. září zazní v Junioru mezi 21:00 a cca 22:59. Budete tudíž mít příležitost prolétnout seznam věcí, které nikdo neslyšel, ale o to víc si je užil!
Další plánovanou novinkou, která je však do jisté míry závislá na dvou zásadních, doslova determinujících faktorech, by měl být provozně nazvaný Archiv vzpomínek aneb okénko do vlastní minulosti. Zprovoznění tohoto nového prvku však vyžaduje zaprvé to, aby se mé technické dovednosti v upravování Blogu vyjádřené na stupnici 0 - 10 dostaly konečně do kladných hodnot, a za druhé, aby se mi podařilo přesvědčit vlastní digitální fotoaparát k tomu, aby po nekončících peripetiích, kdy na veškeré mé požadavky týkající se převážně snahy o provedení snímku odpovídal nevrlým bzučením a neustálým provokativním vysunováním a zasunováním svého objektivu, začal konečně plnit svou funkci, jež mu byla přiřknuta názvem (a výrobcem), anebo alespoň přesvědčit některého z mých přátel, aby během večera pořizoval snímky, které by Vám, nám i jim, mohli posloužit jako ono okénko do vlastní minulosti, tedy jako nástroj ZNOVUVYBAVENÍ SI VLASTNÍCH ZÁŽITKŮ Z NÁROČNÉHO VEČERA...jejda capslock - ani jsem neměl v úmyslu tuto pasáž nijak zvláště zdůrazňovat...! Inu, těším se...
Okénko do vlastní minulosti by Vám také mělo domopoci si vybavit jistá fakta a odpovědi na sobě samému pokládané otázky- například: proč je má peněženka prázdná, proč mám na hlavě tu obrovskou bouli, proč mám na sobě cizí tričko a ještě k tomu naruby, proč nemám vlastně na sobě kromě cizího trička vůbec nic...apod.
Samozřejmě, že zveřejněné fotografie, stejně tak jako já, budou respektovat právo na ochranu osobních údajů, čili budou foceny na vysoce kvalitním fotoaparátu s maximálním rozlišením 0,1 megapixelu, aby se tak zamezilo možnosti, že se někdo na fotografii pozná...
Na jeho počest jsem se rozhodl - a přišel jsem na to kde jinde než ve vaně - v budoucnu na blog přidat několik novinek...
Jednou z nich by měl být zpětně publikovaný PLAYLIST skladeb, které 28. září zazní v Junioru mezi 21:00 a cca 22:59. Budete tudíž mít příležitost prolétnout seznam věcí, které nikdo neslyšel, ale o to víc si je užil!
Další plánovanou novinkou, která je však do jisté míry závislá na dvou zásadních, doslova determinujících faktorech, by měl být provozně nazvaný Archiv vzpomínek aneb okénko do vlastní minulosti. Zprovoznění tohoto nového prvku však vyžaduje zaprvé to, aby se mé technické dovednosti v upravování Blogu vyjádřené na stupnici 0 - 10 dostaly konečně do kladných hodnot, a za druhé, aby se mi podařilo přesvědčit vlastní digitální fotoaparát k tomu, aby po nekončících peripetiích, kdy na veškeré mé požadavky týkající se převážně snahy o provedení snímku odpovídal nevrlým bzučením a neustálým provokativním vysunováním a zasunováním svého objektivu, začal konečně plnit svou funkci, jež mu byla přiřknuta názvem (a výrobcem), anebo alespoň přesvědčit některého z mých přátel, aby během večera pořizoval snímky, které by Vám, nám i jim, mohli posloužit jako ono okénko do vlastní minulosti, tedy jako nástroj ZNOVUVYBAVENÍ SI VLASTNÍCH ZÁŽITKŮ Z NÁROČNÉHO VEČERA...jejda capslock - ani jsem neměl v úmyslu tuto pasáž nijak zvláště zdůrazňovat...! Inu, těším se...
Okénko do vlastní minulosti by Vám také mělo domopoci si vybavit jistá fakta a odpovědi na sobě samému pokládané otázky- například: proč je má peněženka prázdná, proč mám na hlavě tu obrovskou bouli, proč mám na sobě cizí tričko a ještě k tomu naruby, proč nemám vlastně na sobě kromě cizího trička vůbec nic...apod.
Samozřejmě, že zveřejněné fotografie, stejně tak jako já, budou respektovat právo na ochranu osobních údajů, čili budou foceny na vysoce kvalitním fotoaparátu s maximálním rozlišením 0,1 megapixelu, aby se tak zamezilo možnosti, že se někdo na fotografii pozná...
No ano!
První věta, která zazněla z telefonního přístroje sestrojeného roku 1860, jehož přijímač byl vyroben z krabice od doutníků a pletací jehlice, zněla takto:
To jen aby přibylo něco aktuálního...
SLUNCE JE Z MĚDI, KŮŇ NEŽERE OKURKOVÝ SALÁT!
(J.P.Reis)
To jen aby přibylo něco aktuálního...
Snad i tohle rozdýcháte...
Yntelektuální opojení nad stavem vlastního svévolného Já
V zasmušilém chřípí
V zasmušilém chřípí
Stínotma se kaje
Vlk ve fázi 3π
S vrahem šachy hraje.
Vlnilom je víc než zub
Prostopášné chtícno dam
Ustrašený smrtihub
Matný konec hnilojam.
A teď už dobrou noc, princové z Walesu, králové Nové Anglie.
Srovnání dvou děl reprezentujících polární subkultury euroamerické kultury
Ve své interpretační úvaze jsem se rozhodl věnovat srovnání dvou produktů současného hudebního průmyslu. Na jedné straně to je tvorba mladého britského pop – jazz – rockového skladatele, zpěváka a klavíristy Jamieho Culluma zastoupená jeho v pořadí druhým albem s názvem Twentysomething, na straně druhé pak experimentální rock, college rock a „beat poetry“ (beatnická poezie) amerického herce (naposledy například Jarmuschův snímek Kafe a cigára, 2004) skladatele, básníka, multiinstrumentalisty a zpěváka Toma Waitse. Jako příklad jeho tvorby jsem vybral album s názvem Frank´s wild years z roku 1987. Nevím, zda ve tvorbě obou těchto interpretů můžeme sledovat nějaké doslova protichůdné tendence, jelikož se dá říci, že jejich tvorba je natolik odlišná, že se, na první poslech, ve svých konstrukčních principech tvorby míjejí, spíše než konfrontují jakékoliv protichůdné principy. Mou snahou však bude hledat a najít v jejich tvorbě společné charakteristiky, odlišnosti, ale hlavně ony střetávající se koncepty. Srovnání děl z hudební oblasti jsem si vybral zcela záměrně. A to jednoduše proto, že hudba je mým koníčkem.. Podle Pythágora (cca 570 – 500 př. n. l) například byla hudba důkazem toho, že celý cosmos, tedy vše kolem nás, je uspořádáno na číselném principu - tedy hudba jako důkaz řádu. Mírně nadneseně lze říci, že hudba vnáší i do mého života harmonii a řád. V úvodu bych rád alespoň rámcově vymezil žánry, ve kterých se oba umělci pohybují a tvoří, dále pak důležité charakteristiky jejich děl a nakonec se je pokusím porovnat a vypreparovat ony shodné i antagonické principy.
Přibližme si ale nejprve epochu postmodernismu, v níž produkty obou umělců vznikají. „Postmodernismus se, jako nejednou rozporné a protichůdné hnutí směřující k novému, členitému pojetí kultury, poznání a světa, začíná prosazovat od konce šedesátých let dvacátého století. Postmodernismus zpochybňuje nejen evropocentrismus, ale samotné základy evr. kultury – racionalismus, senzocentrismus, a universalismus…“[1] Vyznačuje se obrovskou diferenciací, heterogenitou, pluralitou. Postmoderní věk je charakterizován nástupem moderních komunikačních technologií, propojení kultury a masových médií a v souvislosti s tím i rozvojem nových odvětví především mediálního průmyslu vč. hudebního. Dochází ke všeobecné medializaci a komercionalizaci politiky a vědy. I umění stále více prorůstá do ekonomické sféry a naopak. Zvyšuje se důležitost role reklamy a umění se stává komerčním zbožím. Kultura v postmoderním věku je dále charakteristická prolomením rozdílu mezi vysokou kulturou (uměním) a populární kulturou. Znaky populární kultury a mediální obrazy se zmocňují našeho vidění reality.
Jamie Cullum - Twentysomething
Album z roku 2004 představuje nadaného dvaadvacetiletého mladíka - zpěváka, klavíristu, skladatele a interpreta, jež si vysloužil přezdívku „Sinatra v teniskách“. Na tomto albu nalezneme swingové jazzové standardy, stejně tak jako (autorské) balady ale i rockové melodie. To vše dokáže Cullum osobitě skloubit. Už v produkci jeho samotného proto můžeme najít několik střetávajících se konceptů.
Jamie Cullum - Twentysomething
Album z roku 2004 představuje nadaného dvaadvacetiletého mladíka - zpěváka, klavíristu, skladatele a interpreta, jež si vysloužil přezdívku „Sinatra v teniskách“. Na tomto albu nalezneme swingové jazzové standardy, stejně tak jako (autorské) balady ale i rockové melodie. To vše dokáže Cullum osobitě skloubit. Už v produkci jeho samotného proto můžeme najít několik střetávajících se konceptů.
Začněme jazzem. Styl, který byl na samém počátku vývoje výhradně etnickou záležitostí amerického černošského obyvatelstva. Během 20. let 20. stol. však do jazzu, jež byl nepochybně ovlivněn i evropskou hudbou, převážně taneční, které mělo v oblibě bílé přistěhovalecké měšťanstvo. Samotná jazzová subkultura byla na počátku taneční záležitostí (big bandy hrající swing) spíše svátečního charakteru, ryze ve světském duchu. Svižné tempo= svižný tanec, který i často pobuřoval. Jak se žánr vyvíjel, taneční prvky ustupovaly stranou, jazz se doslova rozmnožil na nespočet odlišných stylů. Mnoho muzikantů komponovalo a produkovalo hudbu, která byla více osobní a spirituální, s menším zaměřením na komerční úspěch svých nahrávek Postupně došlo i k profesionalizaci. Jistá odvětví jazzu, jenž se postupem doby stal velmi rozmanitým, byly v jisté době vnímány jako avantgardní. Za druhé světové války byl jazz (a tanec) také jakýmsi symbolem revolty proti fašismu. V pátrání po větší hudební expresivitě a rozšiřováním komplexnosti hudebního jazyka se jazz postupně všeobecně vzdálil, jeho jazyk se pro příjemce stal složitější k dekódování. Jazz začal více pracovat s tzv. omezeným kódem, resp.kódem s malým dosahem (B.B.Bernstein), jež klade na příjemce, v tomto případě posluchače, jisté intelektuální a vzdělanostní nároky. Předpokládá se rozdíl mezi interpretem (komunikátorem) a publikem. Proto je dnes pojem „jazz“, dle mého názoru, opatřován jakousi nálepkou - je vnímán jako symbol elitní/ snobské subkultury či je alespoň stranou kultuře populární (masové, „mainstreamové“). Ikdyž vyřknutím takovéhoto soudu se dostáváme na tenký led. Už proto, že v rámci jazzového žánru můžeme naleznout tendence skutečně alternativní, a to ve smyslu pojetí a ztvárnění hudby jako takové. Na druhé straně zde můžeme najít sklony k či snahy o (v pojetí jazzové interpretace) přiblížení se k jakýmsi hranicím „hlavního proudu“ (masové kultury), nalezení „co nejmenšího společného jmenovatele“, co nejširší základny potencionálních posluchačů - srozumitelnost, nenáročnost (viz. smooth jazz, acid jazz, jazz – pop).
A tady přichází na řadu právě J. Cullum. Nemůžeme mu upřít roli interpreta, který přibližuje jazz, byť (vhodně) přetransformovaný, širokému především mladému publiku (připodobňován Norah Jones). Prodejnost alba Twentysomething (700 000 prodaných kusů) hovoří za vše. Cullumovi jako králi britské jazzové scény – typický úkaz postmoderního kultu umělce – není mu cizí komerční prostředí populární (sub)kultury, není však podbízivý ani vypočítavý. Střetávají se tu koncepty masové a (jistým způsobem) elitní kultury, bez toho aniž by snad jedna z nich utrpěla. Jeho jemně ochraptělý hlas si zachovává svůj britský akcent, přestože je ovlivněn američany – Nat King Colem, Frankem Sinatrou, ale i Tomem Waitsem. Ve svých autorských písních, které si sám i otextoval například cynicky běduje: "After years of expensive education, a car full of books and anticipation, I'm an expert on Shakespeare and that's a hell of a lot but the world don't need scholars as much as I thought." - vystihuje tak trefně ztracené ideály zbytečně velmi vzdělaných a ne vždy zaměstnaných mladých lidí a staví se na jejich stranu – je zpěvákem/skladatelem své generace a pro svou generaci. Jedním ze znaků postmoderní kultury je důraz na styl na úkor podstaty a obsahu. Naštěstí, jako v tomto případě, ne vždy to zcela bezvýhradně musí platit. Ve svých vlastních skladbách vyjadřuje svůj náhled na svět. Jakkoliv by Tom Waits činil, a jistě, že činí, totéž, není to totéž. Minimálně již proto, že oba umělce dělí věkový rozdíl více než jedné generace (náznaky střetávajících se generačních konceptů – logická rozdílnost individuálních zkušenostních světů[2]). Cullum zachází s jazzovými standardy (viz. tradiční éra jazzu) stejně jako s moderními popovými písněmi, konfrontuje je a přepracovává do soudobých stylů. Výsledky této práce neznějí ani cynicky ani nemístně a neohrabaně. V skladbě "Lover, You Should've Come Over" sklouzává k mírnému minimalismu, který je ale daleko více příznačný pro Toma Waitse. Jak již jsem zmínil, význam Culluma, ne však výhradně, tkví velmi zjednodušeně ve sbližování jazzu s mladou generací. Nenásilně a ne na úkor kvality.
Tom Waits – Frank´s wild years (1987)
Pokud bychom měli začlenit Waitsovu tvorbu tohoto období, pak bychom hovořili o tzv. college rocku (převážně alternativní styl uplatňující se v průběhu 80. let), experimentálním rocku, alternativním rock/popu a album rocku (velmi široké označení, důl. charakteristikou tohoto stylu je (větší či menší) progresivita).
Tom Waits – Frank´s wild years (1987)
Pokud bychom měli začlenit Waitsovu tvorbu tohoto období, pak bychom hovořili o tzv. college rocku (převážně alternativní styl uplatňující se v průběhu 80. let), experimentálním rocku, alternativním rock/popu a album rocku (velmi široké označení, důl. charakteristikou tohoto stylu je (větší či menší) progresivita).
Na albu Frank´s wild years Waits především experimentuje s hudebním sdělením. Experimentuje s nástroji, ale i s nahrávací technikou. Výsledkem je místy uhlazený, místy velmi surový projev, podpořený jeho charismaticky strhaným chraplavým hlasem evokujícím představu toho nejzakouřenějšího baru, či venkovského cirkusového představení. Vše jakoby trošku neladí, Waitsův výraz místy připomíná rozzuřeného opilce – výsledek působí o to autentičtěji (třeba jako živé vystoupení potulného zpěváka). Důraz na textovou stránku písní s beznadějnými, zoufalými charaktery z toho nejnižšího sociálního prostředí (reprezentující „nízkou“ subkulturu) kombinuje s osobností, která, zdá se, ztělesňuje, skrze jeho mocně ochraptělý hlas, ten samý životní styl, o kterém sám zpívá. V duchu postmoderní tvorby tu dílo představuje hru autora s konzumentem, vytváří jakousi výrazovou a zvukovou iluzi určitého prostředí (viz. výše), částečně mystifikuje konzumenta. Typická je pro něj jakási surovost aranží. Můžeme jistě mluvit o alternativním pojetí a ztvárnění. Waits jde naproti Cullumově kultivovanosti (formy i obsahu) svým primitivistickým, nekonvenčním a „avantgardním“ pojetím, leckdy sklouzávající do nikoli neopodstatněného minimalismu (který posiluje expresivitu vyjádření). Dle mého názoru, podobně jako v blues, jdou zde polární koncepty obsahovosti (významu) a formalismu (výrazu) ruku v ruce. Drží se stranou „mainstreamu“, je tedy víceméně umělcem alternativní subkultury. Můžeme ho zařadit mezi umělce jako jsou např. Leonard Cohen, Neil Young, Nick Cave ale i Joni Mitchell. Každý z nich si jde svou vlastní velmi osobitou cestou. Takováto subkultura je velmi individualizovaná – nesnaží se Vás lacině uplatit, říká jasně: ´poslouchejte pokud se Vám líbí, pokud ne, nikdo Vás nenutí.´ Tito umělci na sebe nestrhávají pozornost za každou cenu.
Zhodnocení
Mám- li shrnout výsledky srovnání dvou vybraných produktů postmoderní kultury, musím přiznat, že je to úkol přinejmenším nesnadný. Přesto jsem došel k následujícím závěrům. Střetávají se zde jak koncepty masové a alternativní (sub)kultury, generační koncepty, můžeme pozorovat jisté tendence k progresivitě zpracování – více na straně Waitsově, avšak Cullum ve své snaze přiblížit jazz mladému publiku transformuje jisté tradiční prvky do jiných, které více „zapadají“ do paradigmatu masové kultury. Oba vycházejí z podobných kořenů, následují je však již každý po svém.
[1] Pavelka, J.: Epochy a proudy
[2] Pavelka, J.: O kulturních paradigmatech, paradoxech a předpokladech dorozumívání. In : Nosek, J. – Stachová, J.: Myšlení v paradoxu, paradox myšlení, Praha, Filosofia 1998
Zhodnocení
Mám- li shrnout výsledky srovnání dvou vybraných produktů postmoderní kultury, musím přiznat, že je to úkol přinejmenším nesnadný. Přesto jsem došel k následujícím závěrům. Střetávají se zde jak koncepty masové a alternativní (sub)kultury, generační koncepty, můžeme pozorovat jisté tendence k progresivitě zpracování – více na straně Waitsově, avšak Cullum ve své snaze přiblížit jazz mladému publiku transformuje jisté tradiční prvky do jiných, které více „zapadají“ do paradigmatu masové kultury. Oba vycházejí z podobných kořenů, následují je však již každý po svém.
[1] Pavelka, J.: Epochy a proudy
[2] Pavelka, J.: O kulturních paradigmatech, paradoxech a předpokladech dorozumívání. In : Nosek, J. – Stachová, J.: Myšlení v paradoxu, paradox myšlení, Praha, Filosofia 1998
Prameny:
Dollar, M.: Album review: Jamie Cullum: Twentysomething,
Javůrek, A.: Hudební recenze: Waitsův dvojitý zásah, 19.7.2002
Kolektiv autorů: Malá ilustrovaná encyklopedie, Praha, Encyklopedický dům s. r. o. 1999
Pavelka, J. – Pospíšil, I.: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů, Brno, Nakladatelství Georgetown 1993
Pavelka, J.: Epochy a proudy
Pavelka, J.: O kulturních paradigmatech, paradoxech a předpokladech dorozumívání. In : Nosek, J. – Stachová, J.: Myšlení v paradoxu, paradox myšlení, Praha, Filosofia 1998
Ruhlmann, W.: Album review: Tom Waits: Frank´s Wild Years
Javůrek, A.: Hudební recenze: Waitsův dvojitý zásah, 19.7.2002
Kolektiv autorů: Malá ilustrovaná encyklopedie, Praha, Encyklopedický dům s. r. o. 1999
Pavelka, J. – Pospíšil, I.: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů, Brno, Nakladatelství Georgetown 1993
Pavelka, J.: Epochy a proudy
Pavelka, J.: O kulturních paradigmatech, paradoxech a předpokladech dorozumívání. In : Nosek, J. – Stachová, J.: Myšlení v paradoxu, paradox myšlení, Praha, Filosofia 1998
Ruhlmann, W.: Album review: Tom Waits: Frank´s Wild Years
Čtete někdy Kahan - tedy zpravodaj městského úřadu Příbram...?
Zápisky z činnosti Městské policie (dále MP) aneb " Svět je k divení se... "!
Dne 13.8. ve 22:30 hodin zadržela hlídka MP osobu, která se procházela po střeše OD Dvořáček. Jako důvod jednání uvedla, že trpí nespavostí a že se zde pouze prochází...
Hih! :-)
Dne 11.8. okolo 15. hodiny vyjela hlídka MP na oznámení na fyzické násilí v Příbrami VII. Zde nalezli útočníka, který napadal svoji manželku, a proto byla na místo přivolána Policie ČR.
Ach ty kompetence...
A koho bude příště volat Policie ČR...
Až skutečně půjde o životy...??
Aha, asi URAN, tedy vlastně..ee..ehm..URNA!
Ale jinak nebojte... v Příbrami jsme v bezpečí!
Dne 13.8. ve 22:30 hodin zadržela hlídka MP osobu, která se procházela po střeše OD Dvořáček. Jako důvod jednání uvedla, že trpí nespavostí a že se zde pouze prochází...
Hih! :-)
Dne 11.8. okolo 15. hodiny vyjela hlídka MP na oznámení na fyzické násilí v Příbrami VII. Zde nalezli útočníka, který napadal svoji manželku, a proto byla na místo přivolána Policie ČR.
Ach ty kompetence...
A koho bude příště volat Policie ČR...
Až skutečně půjde o životy...??
Aha, asi URAN, tedy vlastně..ee..ehm..URNA!
Ale jinak nebojte... v Příbrami jsme v bezpečí!
Seš dost GROOVE?
Tušíte, co je to groove? Ne? A je Vám to jedno? - To ale rád slyším! Přesto, že se již po několik týdnů tým těch nejpovolanějších lidí (hned po supermanovi, krtečkovi, Prasádku, Ijáčkovi, Kryštůfkovi Robinovi, Tintinovi, Patu & Matovi, Malém Princovi, Gedžitce, Myšpulínovi, Piňdovi, Bobíkovi,Fifince, Anče, Kubovi a hajném, strýčku Fidovi, Neználkovi, Kidu a Balúovi, paní Colombové, Donu Kojotovi a Sančo Pandovi, CML, červené krvince se zadečkem plným kyslíku, hnedle za McGyvererm, Šikulou a Rampou McKvakem, Bořkem stavitelem, Mr. Burnesem, panem Tauem a několika dalšími) pídí po tom, jak vytvořit všeobjímající formulku toho, co všechno v sobě GROOVE zahrnuje (nebojte, uvidíte brzy ve vašich kinech - nebo aspoň zde na blogu) a také to, co naopak GROOVE vůbec není, nejkrásnější na tom všem dozajista je, že o groovu není třeba vědět vůbec nic. Nemusíte být znalci na hudební styly a žánry (sám o nich nevím zhola nic - od této chvíle si na to přestávám hrát), nemusíte nosit kšiltovku naraženou tak akorát do čela s kšiltem otočeným do strany pod úhlem 37 stupňů, nebo třeba kšiltem téměř vzhůru tak, že (podobně jako v prvním případě) funkce kšiltu pozbývá svého základního (a jediného) smyslu. Nemusíte nosit zlaté řetězy, ani ty kovové, jimiž se obvykle zamykají velké věci. Nemusíte mít vlastně kšiltovku vůbec. Nemusíte sbírat céčka, abyste dokázali, že jste něco víc. Nemusíte jezdit po ulicích v přepychových autech, jež skákají jako kamzíci na předních nápravách. Vaše mikina nemusí mít "ten správný" počet proužků. Váš nos nemusí mít tři piercingy a váš jazyk dva. Nemusíte být nutně z "Praheee", protože život se žije i jinde. Nemusíte si holit hlavu dohola a nosit kanady abyste zapadli. Nepotřebujete mít to, či ono a taky támhleto a tohleto. K tomu, abyste byli "in", stačí jen projít dveřmi. Nemusíte se líčit jako mrtvoly, nemusíte kouřít, pít, šňupat, nic si píchat. Nemusíte říkat věci, které nejsou pravda, nemusíte dělat, že jste jiní, nemusíte nic předstírat, na nic si hrát. Nemusíte se zabývat tím, jestli vás někdo pozoruje a své chování tomu podřizovat. Nemusíte být ničím...
...jen sebou.
...jen sebou.
Hudba je tu pro všechny.GrOOve je tu pro všechny! Bez rozdílu.
!
!!
!!!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
