............................................................................................
............................................................................................
............................................................................................
............................................................................................
................................................konečky prstů ještě v duchu pohladím její obočí a pak už snad jen usnout...a nesnít!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
poetické pohlazení
Ty brďo kluku, po strašně dlouhé době si pročítám tvůj blog a napadá mě jen jedno: V čem to sakra jedeš? A nezbylo ti ještě? Asi bych se také občas potřebovala vzdálit všemu normálnímu, čím tahle planeta oplývá...jen tak dál!
Dík Weu!:-)
Já zas hrozně dlouho nepsal...sbírám teď zážitky, kde se dá..často jsou papíru nesdělitelné, neformulovatelné, ale cenné...
dík za podporu;-)
Okomentovat