Pes je vykopán..aneb pokračování story, vole!

Možná je třeba si upřesnit situaci. Pan Novák se pomalu ale jistě sbírá ze země, přičemž mu na kalhotech ulpělo několik kusů špaget v omáčce aglio (Shell) olio (který dokáže minimalizovat hluk motoru). Vrána jest v letu pohybujíc se po trajektorii směr nejbližší benzinová stanice. Páv, jenž ve svém nablýskaném Audi (dáma na) A6 prosvištěl tak rychle, že jsme nebyli s to zachytit jeho další stopy v souřadnicích světa, si ještě před tím, než se nám ztratil z obzoru příběhu nadobro, stihl hlasitě dvakrát říhnout do rytmu písně I Saw God z nového alba Victora Wootena. Pavián skryt za fíkusem v rohu místnosti si z nervozity zapálil cigaretu, čímž na sebe nalákal pozornost pana Nováka, jenž kouření doslova nesnášel, a to od té doby, co mu jeho žena, nyní již nebohá nebožka zakopána na zahradě Novákovy parcely, dva a půl roku zahýbala s přednostou železniční stanice v Kuřimi, aniž by sám elektroinstalatér Novák měl jakkoliv velkého tucha, šajna, ponětí " vo co gou". Pan Novák se vzepjal tak, jak nikdy před tím - naposledy právě oné osudné noci, kdy ženě Novákové při vaření večeře místo toho, aby jí podal pánvičku do ruky, omylem ji dost neohrabaně položil na její hlavu...a to hned několikrát po sobě...
Stál teď v postoji připomínající Ježíše nad Rio de Janeirem - a shromažďoval sílu k útoku proti drzému řidiči paviánu medvědímu čakma.

Vrána mezitím přistála s drobnými manévrovacími potížemi na ranveji benzínové stanice a to zrovinka v místě, kde byla drobná kaluž benzinu. Špička jejího levého křídla se jí na moment v tekutině vyráchala, ale vrána toho příliš nedbala a hopkala dovnitř stejšnu na vytoužené preso. Posilněna dávkou kofeinu vzlétla rychlostí malého osobního letadla Cessna Mustang. Podle informací (ob)sluhy stanice měla namířeno do El Pasa (a já vám mohu prozradit, že účelem návštěvy mělo být vyloupení banky).

Po zhruba dvaceti minutách bezproblémového letu ji však zasáhl nedopalek cigarety značky Velbloud, který krátce před tím ve výšce dvaadvaceti tisíc stop vypadl ze zobáku pelikánu Františku Pilném alias Džoržovi, uznávanému ptačímu pornoherci, který ztvárnil hlavní postavy ve veleúspěšných sériích: Mezi ptáky I, II a III; Džoržo na pláži; Džoržo a jeho sardinky; Na křídlech něhy a Kdepak ty ptáčku hnízdo máš.
Lze jen pochybovat o tom, že by vránu potěšila informace, že nedopalek, který zasáhl právě ono levé křídlo mírně (ale přesto) nasáklé benzínem, pocházel z tak známých úst...Každopádně vrána naprosto per plex vyvedena z míry z toho, že ji vzplanulo křídlo, ztratila náhle rovnováhu a střemhlav rychlostí jestřába začala padat ve směru kolmém k zemskému povrchu.

Než dopadla na místo, kde právě stojím, stihla ve vzduchu udělat několik salt s dvojitým i trojitým vrutem a čtverný tulup v kombinaci se salchovem se jí nepodařil jen z toho poetického důvodu, že si zapomněla nazout brusle, které měla v příručním zavazadle zastrčeném kdesi v paměti.
Pan Novák nakonec paviánovi odpustil i to, že mu zlomil dva listy fíkusu, protože zjistil, že pavián má skvělý smysl pro humor a taky proto, že byl pojištěn proti pohromám, jež se mu za volantem těžkotonážního kolosu převážejícího kostelecké párečky, mohly kdykoliv přihodit. Ve chvíli, kdy mi hořící vrána dopadla do napřažené ruky, do níž jsem se snažil zachytit klíče, jež mi právě házela z pětapadesátého patra našeho dvoupodlažního domu má drahá švagrová, jsem si uvědomil, jaké to je, držet v ruce hořící vránu.
Vrána se na mě podívala pohledem upřeně zlověstným, vzápětí se ale šibalsky usmála, řekla jen "Pardon" a bleskem vylétla za v dáli blyštící se hladinou jezera Titicaca, jež si jeden přebohatý překupník s přeslazeně kýčovitými portréty celebritózních domácích mazlíčků nechal přestěhovat z hranic Bolívie a Peru až na zahradu svého pozemku v Horních Měcholupech. Naneštěstí vyrazila vrána směrem, ve kterém jí stály překážkou právě umyté prosklené vchodové dveře. Vrána se svezla po skle, dopadla (teď již skutečně) na zem a víc o ní žel nevím, protože jsem se rozhodl jít zapít žal, jež mě přepadl z toho, že jsem ztratil nit, myšlenku příběhu a smysl života...Každopádně, kromě vrány to už nikdo nijak extra neschytal. Tedy vyjma desetiletého Pepíčka Máchala, který přišel domů ze školy s poznámkou za to, že řekl, že si myslí, že se paní učitelka vyjádřila velmi nepřesně a že C.G.Jung to myslel se svými archetypy docela jinak a že tudíž, ač velmi nerad, musí říct, že paní učitelka je asi blbá kráva, která analytické psychologii nerozumí ani za nedozrálý mák. Ale o tom možná jindy...

Jen z toho, proboha, nebuďte smutní.