Keramickým nožem odřízl roh krabice s mlékem, seshora do ní udělal otvor tak, aby mléko při nalévání do hrnku s kávou a třtinovým cukrem nešplouchlo mimo a s hrnkem odpolední kávy usedl před monitor.
Včera, tedy myslím, že to bylo včera, mě došlo, jak TO všechno je. Odhlalil jsem podstatu bytí.
Smysl života spočívá v jeho hledání.
Hledat jde všude....na dně odpadkového koše, na dně vypité lahve, na dně moře, hledat jde vždy a všude - když jste v rauši, když jste na dně. Svět ve své celistvosti se vám může zjevit stejně tak ve vzoru vašeho oblíbeného svetru od babičky, v pohlazení jejího lýtka, v jediném tónu Garbarkova saxofonu. Svět je všechno a smysl je jeho esenciální součástí, jenž je do něj pevně a ireverzibilně implantován skrze mysl.
je mi tolik, kolik mi je, míň mi nebude. život je pro mě smyslem a zároveň je naplněn nejistotou.
na talíři zbývají čtyři kolečka vysočiny, v hrnku je kávy už jen po dně. Náramek z céček mi psaním sklouzává po zápěstí. Brýle mám zašpiněné, chodidla bosá, mysl samým nepoužíváním zlenivělou. Za osm dní se po víc jak roce vydám znovu do školy na přednášku. Těším se. Teď hodím do batohu pár nejnutnějších věcí a vyrazím na písečný výlet...po dunách, za vínem a kamarádem. Kartáček obrousí chrup, pohled do zrcadla zamrzí jako obvykle, ale s úsměvem. Do uší napustím Tal Wilkenfeld. Prahnete-li po smyslu tohoto příspěvku, musí vám dojít, že o něj jde a nejde. Tady jde o život...který je v něm skryt.
š-š-š- hů. jedu!
Jo a abych nezapomněl. GROOVE YARDa přijde tento pátek tam, kam obvykle. bude jiný a přesto stejný...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat