Snad ten váš svět dává větší smysl....

Na hlavě starého velblouda stál přinejmenším stejně starý kostelík z ebenového dřeva a na špičce jeho kostelní věže balancoval na chobotu slon, jemuž právě do levé chobotní dírky vlétla moucha v domnění, že ztratila zrak na všech svých patnácti tisících šesti stech čtyřiapadesáti očích zároveň.
Slon pocítil nutkavou touhu podrbat se za uchem, protože ho něco svrbělo v chobotu, ale na něm se podrbat nemohl, jelikož by ztratil rovnováhu a jistojistě by pád z vysoké kostelní věže na velbloudí hlavu nepřežil, nebo by svou vahou velbloudovi způsobil při nejmenším těžká poranění dutiny lebeční.
Ve chvíli - kdy se jelen, o kterém tu doteď nebyla řeč, rozhodl přeskočit jelení příkop, který nesl svůj název podle toho, že jeho dno bylo poseto desítkami jeleních těl, která ještě za živa nedokázala odhadnout střízlivě své možnosti - došlo na druhé straně velblouda, tedy na části, kde končí...celý velbloud... a přechází pozvolna v prostor za ním, k zásadnímu zvratu v celém dosavadním tajuplném dění, jež zatím ani nestihlo pořádně vykouknout z dlouhé velbloudí srsti. Na onom místě se totiž neodehrálo víc než to, co nutně dříve či později muselo. Vrána, která usedla hned vedle prasádka olizujícího zbytky tvarohového nanuku na klacku, pronesla do tichého mlaskání prasádkova zdánlivě banální větu, jež zbytek osazenstva zamrazila v zádech jako zaskřípání nehtu na školní tabuli: "Neříkám, že ženy nemají charakter, spíš mají každý den jiný!" V tom Prasádko uskočilo od vrány, stáhlo si z hlavy umělohmotnou masku, pod kterou se skrýval náš starý známý komisař Magrait, odkašlalo a uplivlo si do hustého velbloudího porostu.
Než zazněl výstřel z komisařova revolveru, než kulka sithla opusit hlaveň, než stihla ve vzduchu urazit sotva pár centimetrů, než si vrána stihla uvědomit, že její život se během momentu završí krátkým ukráknutím,...
...moucha našla cestu ven ze sloního chobotu a znovu spatřila světlo světa!

Můj dobrý kamarád Choski dodal (příběhu patřičnou dávku (pomerančové) šťávy, čímž celý příběh zcela rozlousknul a završil):

...znovu spatřila světlo světa a akcelorávana sloním kýchnutím, když zavadila o chobotkové chloupky letěla nadsvětelnou rychlostí směrem k černošedé skrvně v dáli. Sotva však v té rozmazané abstraktní malbě rozeznala děsivě roztažená křídla vrány a svěšený kostým prasádka, zasáhla ji kolem letící vosa.moucha, patřičně rozladěná z narušení své létové trasy, vztekle do vosy kopla a tak kulku z vraního terče odklonila!
(stalo se tak 21. prosince 2007 9:52)

5 komentářů:

Unknown řekl(a)...

znovu spatřila světlo světa a akcelorávana sloním kýchnutím, když zavadilo o chobotkové chloupky letěla nadsvětelnou rychlostí směrem k černošedé skrvně v dáli.
sotva však v té rozmazané abstraktní malbě rozeznala děsivě roztažená křídla vrány a svěšený kostým prasádka, zasáhla ji kolem letící vosa.
moucha, patřičně rozladěná z narušení své létové trasy, vztekle do vosy kopla a tak kulku z vraního terče odklonila

Mauglí řekl(a)...

A pak, že to nemá pokračování....jůůůů...:-)Ať žjiou mouchy a Vánoce!:-)

Anonymní řekl(a)...

úžasný! :)

Mauglí řekl(a)...

to jako vážně?:-)já díky...to je tak, když člověk má pocit, že musí něco zplodit..za každou cenu...:-)
Každopádně mnohokráte díky!

Unknown řekl(a)...

tak to ti ale děkuji, milý Dýdžeji, taková pocta! všechny dary vánoční vejdou se teď do krabičky od sirek!