Zítra o mě vyjde článek v nově vzniknuvších seriózních ACHJO! novinách. Ponese titulek
Blbej Dýdžej hlásí : "Olízl jsem si loket!"
Naše redakce byla u toho, když muž s iniciály shodnými s jednou z hlavních postav mýdlové opery Dallas J. R. místopřísažně prohlásil, že se mu podařilo olíznout si svůj vlastní loket. Na naši otázku, jak se mu to podařilo, nejdříve zvedl pravé obočí, zakašlal a odplivl si do rohu místnosti, kde byla jakoby náhodou umístěna váza s patnácti rozkvetlými tulipány odstínu krémové žluti, a pak pravil (šlapaje si přitom na jazyk*): "Ehm, inu...so bych pro sssslávu neudělal. Ale jakou prásssi to dalo...zatrasssenou!"
Už dřív jsem se otevřeně přiznal k tomu, že jsem dokonalý. Nechci vás podceňovat, ale jsem daleko dokonalejší, než si všichni myslíte. Došel jsem k závěru, že pokud jsem lidská bytost (uvažujme teď ve zjednodušených kategoriích, aby byl obsah přístupen i těm méně intelektuálně nadaným z vás) - tedy pokud jsem lidská bytost, která je obdařena existencí - tedy BYTÍM, potom lze její existenci nějak odvodit. Těžko někomu můžu dokázat, že skutečně jsem, tudíž občas i myslím a nebo vobráceně, jak už to ostatně řek nějakej strejda přede mnou. Štouralství ve vědě dosáhlo takových rozměrů, že přesto, že se, často nedobrovolně, řídím fyzikálními zákony a biologickými zákony a zákony vůbec, nutně to neznamená, že je moje existence prokazatelná - ikdyž na dotek by se to, hádám, poznat dalo** - my se ale snažíme držet v rovině vědomí - existence mysli, něčeho nezávislého na tvaru a hmotě. Oslími můstky jsem ve svých úvahách došel k tomu, že svou existenci můžu odvozovat pouze a jen od toho, že pokud na jednom místě jsem (rozuměj nehmotné JÁ; já jako substance narozdíl od všehomíra nevšeobjímající, NEprostupující svět ve své celistvosti, ale právě naopak jen jako substance - nejen dosahem - omezená, přičemž přirozeně nelze používat kategorii fyzického prostoru, ta by byla zavádějící, protože, a na to nesmíme zapomenout, bavíme se stále a jen o nehmotné podstatě bytí****) potom moje dokonalost se nejvíce projeví mimu tuto kategorii. Zkráceně - jsem-li právě teď někde, potom je jisté, že na ostatních místech nejsem. A všude tam, kde se nenachází mé bytí, lze práve nejlépe pocítit mou dokonalost v nejčistší formě. Jsem dokonalý právě proto, že tam, kde se bytostně nevyskytuji, není má nepřítomnost nijak pozorována, má absence zapadá do harmonického řádu žití a pořádek věcí tak jest nastolen. Lidé by na to měli častěji myslet a děkovat komu jen chtějí, zvláště pak mně, za to, že nejsem tam, kde oni - v tom spočívá má naprostá a neomezená dokonalost, která je tak málo uvědomována. Nejsem přítomen, tudíž se vyskytuji v ryzí formě trancendentální nadlidskosti.
Blbej Dýdžej hlásí : "Olízl jsem si loket!"
Naše redakce byla u toho, když muž s iniciály shodnými s jednou z hlavních postav mýdlové opery Dallas J. R. místopřísažně prohlásil, že se mu podařilo olíznout si svůj vlastní loket. Na naši otázku, jak se mu to podařilo, nejdříve zvedl pravé obočí, zakašlal a odplivl si do rohu místnosti, kde byla jakoby náhodou umístěna váza s patnácti rozkvetlými tulipány odstínu krémové žluti, a pak pravil (šlapaje si přitom na jazyk*): "Ehm, inu...so bych pro sssslávu neudělal. Ale jakou prásssi to dalo...zatrasssenou!"
Už dřív jsem se otevřeně přiznal k tomu, že jsem dokonalý. Nechci vás podceňovat, ale jsem daleko dokonalejší, než si všichni myslíte. Došel jsem k závěru, že pokud jsem lidská bytost (uvažujme teď ve zjednodušených kategoriích, aby byl obsah přístupen i těm méně intelektuálně nadaným z vás) - tedy pokud jsem lidská bytost, která je obdařena existencí - tedy BYTÍM, potom lze její existenci nějak odvodit. Těžko někomu můžu dokázat, že skutečně jsem, tudíž občas i myslím a nebo vobráceně, jak už to ostatně řek nějakej strejda přede mnou. Štouralství ve vědě dosáhlo takových rozměrů, že přesto, že se, často nedobrovolně, řídím fyzikálními zákony a biologickými zákony a zákony vůbec, nutně to neznamená, že je moje existence prokazatelná - ikdyž na dotek by se to, hádám, poznat dalo** - my se ale snažíme držet v rovině vědomí - existence mysli, něčeho nezávislého na tvaru a hmotě. Oslími můstky jsem ve svých úvahách došel k tomu, že svou existenci můžu odvozovat pouze a jen od toho, že pokud na jednom místě jsem (rozuměj nehmotné JÁ; já jako substance narozdíl od všehomíra nevšeobjímající, NEprostupující svět ve své celistvosti, ale právě naopak jen jako substance - nejen dosahem - omezená, přičemž přirozeně nelze používat kategorii fyzického prostoru, ta by byla zavádějící, protože, a na to nesmíme zapomenout, bavíme se stále a jen o nehmotné podstatě bytí****) potom moje dokonalost se nejvíce projeví mimu tuto kategorii. Zkráceně - jsem-li právě teď někde, potom je jisté, že na ostatních místech nejsem. A všude tam, kde se nenachází mé bytí, lze práve nejlépe pocítit mou dokonalost v nejčistší formě. Jsem dokonalý právě proto, že tam, kde se bytostně nevyskytuji, není má nepřítomnost nijak pozorována, má absence zapadá do harmonického řádu žití a pořádek věcí tak jest nastolen. Lidé by na to měli častěji myslet a děkovat komu jen chtějí, zvláště pak mně, za to, že nejsem tam, kde oni - v tom spočívá má naprostá a neomezená dokonalost, která je tak málo uvědomována. Nejsem přítomen, tudíž se vyskytuji v ryzí formě trancendentální nadlidskosti.
Toliko k dílu - Dokonalost nepřítomnosti...Milujte mne a množte mne....A jezte svíčkovou, burani!
HOWGH!
*Svými značkovými botami Gepard velikosti čtyřiačtyřicet
**I tak ale nevěřící Tomy & (občas i nějaké ty) Jerry nedokážu přesvědčit (pokud přistoupí alespoň hypoteticky na "mou" existenci) o tom, že daná hmota (o kterou žel naštěstí jde až v poslední řadě) - hmota seskupená do tohoto podivného pře-údovaného tvaru jsem jen a jen já a ne třeba moje sousedka.***
***(která nemá ráda, když ji, jak říká, "troubím" nad hlavou - což daleko víc uráží nástroj, na který se snažím hrát, protože se na něj dá "dělat" spoustu věcí, jen ne TROUBIT!).
****velmi převelmi zjednodušeně můžu říci, že zabírám zhruba tolik místa, kam až šahá má pošahaná pamět - lze tedy říct, že v tomto směru jsem velmi skromný
1 komentář:
B R A V O ! ! !
Okomentovat