Před pár dny krátce před desátou dopolední cestou městem, kterou mi, jako téměř bezvýhradně vždy, zpříjemňovala muzika z ajpodí krabičky, jež se pro mne stala nepostradatelnou záležitostí, jsem obdržel smsku od své drahé bývalé gymploidní spolužačky. Už po druhé za sebou jsem si v tu chvíli pouštěl písničku od skupiny TOTO Rosanna a těšil se na ten nádherný hadí výjezd dechů se stopem před refrénem...vychutnával si její houpavý rytmus, pozitivní atmosféru...Rouzenáá jééé...! V sms stálo:
Na verejnosti nebubnuj, vypadas pak jak blazen ;-)
No jo...Dělám to. Občas si za pochodu zkouším part basy, občas zvoním paličkami na činely bicích, když je nejhůř (a mě nejlíp) docela nahlas a rád si na ulici i zpívám. Uvědomuju si plně, že to může vyzerat skutečně weird - bláznivě - trošku mad a trošku freaky, malinko crazy a možná i funny. Jsem rád, že se přitom nemusím pozorovat. Dokážu si představit, co bych si asi tak sám o sobě v té chvíli (na straně nestranného pozorovatele) myslel. Na druhou stranu to vše činím zcela vědomě. Možná víc než o pozůstatek z dob, kdy jsem musel být za každou cenu středem pozornosti, jde o jakousi neartikulovanou snahu činit okolní svět vyváženým, stavět do protikladu "normální" chování (tedy odvozené od všeobecných norem - proto normální) - a normální je, se na veřejnosti neprojevovat, skrývat svou osobnost, být davem nebo být při nejlepším nikým - doufám, že mi v tomto dáte za pravdu. Snažím se ustavit jisté ekvilibrium rozpolceného světa takzvaných "normálních" individuí a lidí, kteří se chovají podivně - podivíni, blázni, šašci...Odchylky byly ve světě vždy...a musíme je brát jako přirozenou věc. Lidé se, mám ten dojem, díky standardizaci všeho od kartáčku na zuby po kartáček na zuby a nebo třeba myšlení, oblečení, názorů, dojmů, pojmů a všeho v prostoru mezi Merkurem a Cháronem, stávají čím dál víc vyhraněnější vůči odchylkám. Je to z nezvyku? Je to z překvapení, že se lze stále setkat s něčím nestejným?
Možná jsem tím, kdo se chce odlišovat...a ne proto, abych na sebe upozornil, ale proto, abych upozornil na daleko obecnější tendenci ve společnosti skrývat se za normami a konvencemi (ať už jsou ty či ony, tak či onak přínosné). Já ctím konvence a nectím-li je, pak o nich vím, a to mi stačí. Na ulici s oblibou předstírám hru na bicí. Jsem deviací od průměru (který jest často spojován s šedou barvou) - z toho, prosím, nesnažte se, prosím po druhé, vytahovat jakýkoliv projev elitářství, tak jsem to ani v nejmenším nemyslel a myslet nemohl. Konám službu společnosti - jsem jejím zrcadlem. Jen jsem. Rouzééénááá jééé!
(Občas i ) Sám sebou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
láhve jsou prázdný, kupé je plný...
- drobná životní překvapení jsou nám už málo a Šíp a Blesk nemá nikdo rád, ale všichni to kupujou
- životní šeď prolamujeme překvapeními ze životů cizích, protože se neuroticky bojíme překvapit sami sebe
- být individualita se v malém nevyplácí (jako ostatně nic co má pravou hodnotu)
- chceme-li být osobností úporně, tlačíme vše do průměru a rozšiřujeme hranice normality a průměrnosti
- svět je odporný mišmaš, v němž je každý soud hrubým zjednodušením
- jen každý třetí plešatý ví, že k tomu, aby ho lidé měli rádi, vlasy nepotřebuje
- celý život jíme včerejší rohlíky, neboť se musí spotřebovat jako první
to je jen několik odpovědí, ke kterým jsem došel, když jsem si tyhle otázky pokládal taky - třeba trochu pomůžou a třeba se chci jen vytahovat, že ve volnym čase někdy myslim
Ahoj Honzíku!
Na těchto větách se dá ale postavit celá kniha, celý filosofický směr...jaká škoda je takhle skrýt jen do komentářů. Kráásné, krásné, vtipné, vtipnéé...milé a hlavně, co víc...Pravdivé!
Dík, že pozvedáš mého ducha, Duchy, a tak nějak vůbec tenhle blog. Díky za virtuální návštěvy, které mě vždy něčím obohatí!
Tvůj blog není kam pozvedat a taktiky, kterými se snažíš kamuflovat velké myšlenky jako sběr nahodilých nesmyslů byly dávno prohlédnuty :-)
komentář, který bys napsal v reakci na předchozí si raději odpust, protože znám několik lidí, které by jeho obsah zaručeně vytočil k nepříčetnosti :-)
Nedá mi to, ale zdržím se jen u
:-D
Okomentovat